Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Nahrávám video

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.

Magyar na společné tiskové konferenci s Tuskem prohlásil, že není náhoda, že si pro svou první zahraniční cestu ve funkci vybral právě Polsko.

„Pro silnější Evropu potřebujeme pevnější spolupráci ve střední Evropě,“ zdůraznil premiér, který v čele vlády po dubnových volbách vystřídal dlouholetého maďarského vládce Viktora Orbána, jehož vztahy se současnou polskou vládou i většinou zemí Evropské unie byly velmi napjaté kvůli omezování demokratických institucí či vstřícnosti vůči ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Magyar i Tusk hovořili o tom, že jednou z oblastí, kde je možné více spolupracovat, je energetická bezpečnost. Maďarsko je stejně jako sousední Slovensko dosud závislé na přísunu ruské ropy, od níž se EU snaží zcela odstřihnout, aby nefinancovala Moskvou vedenou válku proti Ukrajině.

„Nabídnu, pokud to bude nutné, spolupráci, asistenci a investice do infrastruktury, abychom celý region učinili zcela nezávislým v otázce zdrojů energie,“ řekl nyní Tusk.

Polsko dle agentury Reuters plánuje poskytnout Budapešti přístup ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím nového terminálu v Gdaňsku, který má být plně v provozu v přespříštím roce. Magyar v této souvislosti v úterý televizi TVN24 řekl, že jeho země by měla o LNG zájem za nižší ceny, než jsou ty současné. Právě do Gdaňsku míří maďarský premiér ve středu odpoledne na závěr své polské cesty, setká se tam mimo jiné s polským exprezidentem Lechem Walesou.

Pozvání do Budapešti

Magyar zopakoval svá slova o posílení spolupráce visegrádské skupiny a podle maďarské agentury MTI sdělil, že pozval lídry Polska, Česka a Slovenska na návštěvu Budapešti. Dodal, že by rád rozšířil spolupráci V4 o další země jako Rakousko či Rumunsko.

Magyarova dvoudenní návštěva Polska, které je považováno za dlouholetého spojence Budapešti, je dle polské tiskové agentury PAP symbolickým gestem, které podtrhuje nejen spřízněnost obou států, ale také ukazuje novou politickou cestu Maďarska, která by jej mohla obrátit zpět k demokratickému a evropskému směru.

Magyar zmínil i podobné problémy obou zemí. „Otázky spojené s vládou práva, navrácením fondů EU a jejich efektivním využíváním, stejně jako boj proti korupci. A já hodně sázím na zkušenost premiéra, na zkušenost Polska,“ prohlásil Magyar dle agentury AFP. Jedním z cílů nového maďarského premiéra je uvolnění unijních peněz, které Brusel zablokoval Budapešti za Orbánovy vlády kvůli výtkám týkajícím se právního státu a omezování nezávislosti justice. Tuskovi se podařilo vyřešit obdobné problémy, které mělo Polsko za vlády předchozí národněkonzervativní vlády.

„Demokracie a právní stát nejsou ztracené případy“

„Pétere, příteli, jsme všichni dojati. Nemám rád patetická slova, ale tvé historické vítězství v Maďarsku znamená nejen návrat Maďarska k demokracii, ale také dává naději milionům lidí v Evropě a ve světě, že demokracie a právní stát nejsou ztracené případy,“ vyjádřil se Tusk. Přislíbil, že bude s maďarským protějškem spolupracovat v investicích do infrastruktury, do energetické soběstačnosti regionu v energetických zdrojích a také při společném postoji k Ukrajině. „Sdílíme podobný názor,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

V uplynulých letech mezi oběma zeměmi vládlo napětí, výrazně se rozcházely například jejich názory na ruskou agresi vůči Ukrajině. Magyar aktuálně prohlásil, že Ukrajina je jednoznačnou obětí ruské agrese a má právo se bránit, čímž se výrazně odlišil od Orbánova přístupu a přiblížil tomu polskému. Dodal, že doufá v pozitivní vývoj aktuálních jednání o podmínkách maďarské menšiny na Ukrajině a že by se začátkem června chtěl sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve Varšavě maďarského hosta přijal prezident Karol Nawrocki. Diskutovali o bilaterálních vztazích, o EU, regionální a energetické bezpečnosti, včetně podpory maďarské snahy zbavit se závislosti na ruském zemním plynu, informovala prezidentská kancelář. Šéf maďarské vlády se v polské metropoli setkal také s šéfy obou komor polského parlamentu, než spolu s Tuskem odletěl do Gdaňsku na procházku městem a setkání s bývalým prezidentem Walesou.

Ve čtvrtek ráno se maďarský premiér vydá do Vídně, odkud se vlakem vrátí do Budapešti, poznamenal portál Onet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...