Popularita Putina po zahájení války přesáhla u Rusů osmdesát procent. Dopad sankcí může situaci změnit

Nahrávám video

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Moskva a další velké megapole versus ruské regiony. V Rusku to jsou dva úplně jiné světy – ve velkých centrech žijí lidé s vyšším vzděláním a také mladší. Část z nich sleduje i zprávy ze zdrojů mimo Rusko. Lidé v malých městech a vesnicích mají v drtivé většině jediný zdroj informací, tedy státní média.

„Televize je velmi účinným nástrojem a prostředkem velmi agresivní, velmi efektivní a lživé propagandy,“ uvedl sociolog Analytického centra Levada Lev Gudkov.

Až dopadnou západní sankce

Podle známého ruského politologa Andreje Kolesnikova navíc na místní obyvatelstvo zatím nedopadly v plné síle západní sankce. „Kvůli tvrdým sankcím a prakticky ekonomické blokádě začnou lidé obviňovat Putina ze svých problémů. Zatím z toho viní Bidena a obecně Západ,“ dodává Kolesnikov.

Gudkov pak očekává, že poroste nezaměstnanost, bude klesat výroba i příjmy obyvatelstva. Přijde inflace a porostou ceny. Tento jeden z nejuznávanějších ruských nezávislých sociologů je zároveň přesvědčen, že Kreml bude ještě přitvrzovat svůj postup. A to nejen proti odpůrcům, „ale i proti lidem z Putinova okolí, protože v těchto podmínkách přijde rozkol elit a konflikt zájmů různých skupin přinese smrtelné nebezpečí pro režim“, myslí si sociolog.

Oligarchové mlčí, všímá si politolog

Kolesnikov si také všimá postoje ruských oligarchů. „Lidé, kteří disponovali miliardami, kteří skoro ovládali svět, se teď bojí říct jakékoli slovo proti Putinovi.“

Začátkem letošního února podporovalo Putina podle oficiálních průzkumů více než 65 procent Rusů. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu tak jeho obliba stoupla zhruba o patnáct procentních bodů.

V Moskvě byl v neděli zatčen ruský disident Oleg Orlov, který na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů. Orlov byl zadržen policií, která s ním sepsala protokol a pak ho propustila.

Podle ruské verze BBC policie v Moskvě zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...