Právo funguje, politika je ale nefunkční, říká Přibáň. Podle něj je možné, že Putin skončí před soudem

Nahrávám video

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

„Mezinárodní právo je pevné, jasné, dokonce do té míry, že právníci od počátku války jsou připraveni zahájit vyšetřování,“ řekl Přibáň a dodal, že dochází k posunu a případné válečné zločiny jsou již vyšetřovány a dohledávány. To, co však selhává, je podle něj mezinárodní politika.

Paralýza v Radě bezpečnosti OSN je podle něj výsledkem konstelací po druhé světové válce, ale od té doby v Evropě nebyla situace, jako je tato. „Stálý člen Rady bezpečnosti s právem veta vede agresivní válku proti suverénnímu státu, což je zcela nová situace,“ uvádí Přibáň s tím, že dokonce generální tajemník OSN jel do Ruska a až poté na Ukrajinu. Návštěvy měl podle Přibáně spíše otočit, aby ruského prezidenta případně konfrontoval s informacemi z fronty, k jakým zvěrstvům tam dochází. „Tím pro nás právníky vytvořil složitější situaci,“ míní Přibáň.

S tím souhlasí i Anna Richterová. „Ruská federace je stálým členem Rady bezpečnosti a veškeré kroky, které by mohla Rada bezpečnosti učinit, učinit nemůže, protože je paralyzovaná,“ řekla.

Uvedla, že se nepodaří ani přimět Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem. „Pokud by došlo k nějaké změně v politickém systému Ruska, možná, ale za současné situace určitě ne,“ uvedla.

Podle ní je ale již léta patrné, že OSN nepracuje tak, jak by měla. „Je to obrovský moloch a jakákoliv reakce je velmi pomalá. Viděli jsme to i v konfliktech v bývalé Jugoslávii,“ řekla s tím, že i zřízení jugoslávského trestního tribunálo pro vyšetřování válečných zločinů tehdy trvalo velmi dlouho. Zmínila, že nyní se na vyšetřování válečných zločinů podílí mezinárodní vyšetřovací tým vedený Litvou, Polskem a Ukrajinou.

Vyšetřování válečných zločinů

Uvedla, že nejefektivnější by mělo být vyšetřování válečných zločinů Ukrajinci přímo na jejich území, jejich možnosti jsou ale v současnosti velmi omezené. Co se týče vyšetřování na národní úrovni, je to podle Richterové celkem problematické. „Protože žádný z vyšetřovatelů se v současné době na území Ukrajiny nedostane, aby se prokázaly válečné zločiny, je zapotřebí vědět víc, než je to, co vám řeknou svědkové.“ Richterová dodává, že v současnosti by bylo nejefektivnější vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem.

Již několikrát se objevily zprávy, jak Rusové ničí důkazy o možných válečných zvěrstvech. Podle Richterové pomohou svědci přímo na místě. Důležité je podle ní také to, že již byly nalezeny masové hroby, které se budou exhumovat.

„Mám zkušenost z práce v Jugoslávii, kdy srbské jednotky také ničily důkazy, přesto i v obrovských masakrech se našel někdo, kdo přežil. A ten poté v Haagu mohl podat důkaz o zvěrstvech, které se na území Bosny odehrály,“ vysvětlila. 

Přibáň zmínil, že jde o první digitální válku. „Můžeme být svědky toho, jak někdo zahlazuje důkazy, ale je to první digitální válka vedená v přímém přenosu. Máme spousty důkazů z družic, které mohou být využity v případném řízení,“ řekl.

Dodal, že je možné, že ruský prezident Vladimir Putin jednou stane před soudem. Ani prezidentské imunity podle něj nejsou absolutním pilířem mezinárodního práva. „Na něm se staví, ale když se podíváme do minulosti, tak bývalý chilský prezident Pinochet měl zajištěnou imunitu ústavou, ale ani ta mu nestačila,“ řekl Přibáň s tím, že záleží, jak se bude dále vyvíjet politická situace v Rusku.

Možný palácový převrat

„Nemáme sankce trestně-právní, ale máme sankce ekonomické, které postupují a eskalují a mohou vést k hospodářskému kolapsu země, ke změně režimu,“ dodal Přibáň s tím, že si dokáže představit Vladimira Putina v podobné situaci, v jaké byl například Slobodan Miloševič – tedy před Mezinárodním trestním tribunálem.

Rusko podle Přibáně nyní nemá kromě plynu co nabídnout světové ekonomice. „Již dnes ty ekonomické analýzy hovoří o návratu desítky let zpět, což pro každou zemi znamená nejen hospodářský, ale i sociální otřes,“ říká.

Pád Putina označil za možný. Spíše podle něj půjde o palácový převrat. „Protože Rusko není a nikdy nebylo demokracií a stavět na něj představy o demokratické či nějaké jiné proměně moci by bylo scestné,“ řekl. 

Změnu režimu si Přibáň představit dokáže, ale ne v krátkodobém horizontu, protože válka Putina prý spíše upevní. Ale jak se bude vyvíjet válka, tak bude stabilní, či nestabilní tamní režim, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...