Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.
„Dosáhli jsme úspěchu v oblasti Robotyne - Novoprokopivka a upevňujeme dosažené pozice,“ sdělil na komunikační platformě Telegram mluvčí ukrajinského generálního štábu Pavlo Kovalčuk.
ISW ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti uvedl, že ukrajinská lehká pěchota postoupila u obce Verbove na pozice za druhou ruskou obrannou linii tvořenou protitankovými příkopy a takzvanými dračími zuby a že tyto pozice hodlá patrně udržet. Verbove se nachází asi deset kilometrů východně od Robotyne.
Průlom by naznačila přítomnost těžké techniky
Američtí analytici ale zatím nejsou schopni konstatovat, že se v případě postupu u Verbove jedná o průlom ruské obrany, neboť v této části bojiště nebyla dosud pozorována ukrajinská těžká technika. Její přítomnost by podle ISW naznačovala průlom druhé obranné linie a snahu Ukrajinců o jeho rozšíření.
„Ukrajinské síly rozšiřují průlom, který již provedly v jedné ruské obranné linii, a zřejmě manévrují s další technikou a vojáky do taktických týlových oblastí této linie. Zdá se, že ukrajinské síly dosahují úspěchů v bezprostřední blízkosti dosud neprolomené ruské obranné linie,“ hodnotí americký institut.
Možný bod zlomu
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby 1. září upozornil, že od 29. srpna došlo k „pozoruhodnému“ pokroku a že Ukrajina dosáhla „určitého úspěchu“ proti druhé linii ruské obrany.
Ukrajinské síly osvobodily koncem srpna Robotyne, vesnici s asi pěti sty obyvateli, která leží podél hlavní osy útoku. Ukrajinské jednotky tak konečně dosáhly takzvané Surovikinovy linie, tedy hlavní ruské linie opevnění v oblasti. Rusko soustředilo své zdroje na tuto první linii obrany. To by Ukrajincům mohlo pomoci k průlomu, píše The Economist.
Podle britského týdeníku pomohlo Kyjevu i nové vojenské vybavení. Spojenci darovali Ukrajině zbraně jako Excalibur, Storm Shadow či kazetovou munici, které pomalu degradovaly ruské síly, což umožnilo obráncům postupovat.
Díky novému zařízení k odminování se nebezpečí pro vojáky o něco snížilo. Ukrajina také častěji používá bezpilotní letouny, kterými zasáhla i cíle hluboko za ruskými obrannými liniemi, všímá si Economist.
Ukrajina zapojila do boje nově i některé své rezervy včetně elitních mariňáků a 82. letecké útočné brigády. Rusko ovšem v reakci povolalo také více svých záloh včetně 76. gardové letecké útočné divize, která je považována za jednu z jeho nejlepších jednotek.
Expert: Klíčové je, kdo vydrží déle
„Je potřeba sledovat otázku ztrát. Ta válka je stále opotřebovávací a Ukrajincům se v posledních týdnech podařilo najít cestu, jak postupovat, nicméně ten postup stále není nějakým zdrcujícím způsobem rychlý. Otázka je, kdo vydrží déle. Obě strany už jsme viděli nasadit velkou část sil,“ míní výzkumný pracovník Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru.
Podle experta je klíčové, zda se Ukrajinci dostanou za ruské obranné linie. „Kdyby se za ně dostali, tak je otázka, zda toho dokážou využít a provést průlom do hloubky ruských pozic, kde už obrana tolik nefunguje. Kdyby byly zničeny síly podpory, tak se celá fronta může zhroutit a Ukrajina by mohla postoupit o desítky až stovky kilometrů,“ podotkl Ludvík.
Nejkritičtější fáze protiofenzivy podle něj může probíhat právě nyní, ale také může nastat postupný útlum, kdy se obě strany stáhnou do obranných pozic, aby nabraly síly potřebné k dalším bojům.
Západ očekával, že ukrajinský postup bude rychlejší, míní expert. „Ať dopadne protiofenziva jakkoli, tak ukrajinská armáda bude vyčerpaná a bude mít ztráty. Je třeba myslet dopředu a pomoci Ukrajině ty ztráty nahrazovat už teď včetně výcviku vojáků,“ myslí si Ludvík.
Ruský ministr obrany Šojgu podle agentury TASS uvedl, že ukrajinská protiofenziva je neúspěšná. Kyjev se to podle něj snaží zakrýt „teroristickými útoky“ na civilní objekty, které pak vydává za vojenská vítězství. „Od začátku takzvané ofenzivy přesáhly ztráty nepřítele 66 tisíc lidí a 7600 kusů zbraní,“ řekl Šojgu novinářům po setkání s vedením ruských ozbrojených sil.
Takové informace však není možné nezávisle ověřit, Ukrajina ani Rusko své ztráty na bojišti oficiálně nezveřejňují. Předpokládá se však, že intenzivní boje si vyžadují značné lidské i materiální ztráty na obou stranách.
Kyjev zahájil protiútok před čtvrt rokem
Ukrajinské síly zahájily před zhruba třemi měsíci protiofenzivu v Záporožské a Doněcké oblasti, jejíž primární cíl je překonat Rusy vybudovaná opevnění a následně se pokusit o přerušení ruského pozemního koridoru podél Azovského moře. To by znamenalo přímé vojenské ohrožení Ruskem anektovaného poloostrova Krym.
Útočné akce vyvíjejí ukrajinští vojáci také u Bachmutu, který na jaře po krvavých bojích obsadily ruské invazní síly. Od května Ukrajinci osvobodili 47 čtverečních kilometrů v okolí tohoto města, uvedlo v pondělí ukrajinské ministerstvo obrany.
Motorem protiofenzivy jsou stovky malých útočných skupin, často složených jen z osmi až deseti vojáků, z nichž každá má za úkol zaútočit na jediný příkop, stromořadí nebo dům obsazený Rusy, popisuje situaci deník The New York Times (NYT). Obránci tak postupují doslova dům od domu.
I ty vesnice, které jsou nejvíc zpustošené ostřelováním, poskytují určitou míru krytí. Rusové je proto využívají jako pevnosti; například nyní již osvobozené Urožajne bylo obklopeno dvěma zákopovými liniemi a bludištěm tunelů, které umožňovaly ruským jednotkám střílet na jednom místě a pak se objevit někde jinde.
Rusové navíc zuřivě vzdorují, chráněni opevněnými pozicemi, minovými poli a vzdušnou převahou, píše NYT. Mariňáci očekávají, že boj bude krvavý a pomalý. „Rusové mají více dělostřelectva, více tanků, více dronů a více lidí,“ řekl americkému listu námořní veterán Denis.
Za obránci na frontové linii dorazil v uplynulých dnech i sám Zelenskyj. „Je extrémně důležité podporovat naše vojáky, mluvit s veliteli brigád a veliteli praporů. Je velmi, velmi užitečné slyšet přímo od nich, co přesně chybí, čeho už je dostatek a co je třeba změnit,“ uvedl prezident.
I přes výzvy k evakuaci zůstává u jihoukrajinského Melitopolu ve svých domovech část civilního obyvatelstva. „Já jsem zodpovědná za svoje děti, jsem si dobře vědoma toho, co dělám a co bych měla dělat. Rakety létají všude. Nabídli nám evakuaci do Záporoží, ale kdo mi zaručí, že tam je bezpečno?,“ táže se obyvatelka Huljajpole Svitlana.
Moskva se soustředí na přístavy na Dunaji
Ukrajina s vojenskou podporou Západu znovu osvobodila už přes 250 kilometrů čtverečních svého území. Rusko ovšem okupuje asi 100 tisíc kilometrů čtverečních, včetně Krymu. Okupanti navíc v posledních týdnech zintenzivnili své útoky na ukrajinskou obilnou infrastrukturu.
„Nejenom na březích Černého moře, ale teď už i ukrajinské přístavy na Dunaji jsou terčem ruských útoků a Ukrajina se dala slyšet, její vláda se dala slyšet, že hledá nějaké alternativy vývozu bez účasti Ruska,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Návrat k obilné dohodě, která zajišťovala bezpečný vývoz ukrajinských plodin přes Černé moře, se ale zatím nekoná. Ruského vládce Vladimira Putina nepřesvědčil v pondělí ani jeho turecký protějšek na jednání v Soči. Šéf Kremlu dál požaduje zrušení západních sankcí.
