Ruská mobilizace je jedním z impulsů k další pomoci Ukrajině, míní Jourová

Nahrávám video

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Ministr zahraničí během čtvrtka vystoupil s projevem v Radě bezpečnosti OSN, kde mimo jiné vyzval k k založení zvláštního tribunálu pro vyšetřování ruských válečných zločinů. Přestože v současnosti existují mezinárodní nezávislé soudy, v případě války na Ukrajině je podle něj zvláštní soud, ke kterému vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nutný. 

„Jsme na úplném začátku a je tam plno neznámých. Je ale potřeba jasně říct, že Rusko a jeho nejvyšší vedení má být jasně potrestáno za agresi proti Ukrajině,“ uvedl. Souhlasí s ním i místopředskyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž, i přesto, že jsou přípravy tribunálu v raných fázích, unijní struktury jsou připraveny s přípravou pomoci. 

„Máme společný vyšetřovací tým, kde je šest evropských zemí. Eurojust byl pověřen, aby schraňoval důkazy od svědků, kteří přišli na území EU. Čtrnáct členských států se zapojilo do vyšetřování. Je to velice široká aktivita a v momentě, kdy se doufejme dostaneme do fáze, konce války, bude tu velká snaha dostat před soud ty, kteří vraždili, mučili, a ty, kteří to nařídili,“ uvedla. 

Částečná mobilizace, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin ve středu, podle Jourové předznamenala novou fázi probíhající války. Dodala, že současnou pomoc Ukrajině, kterou v minulých měsících vnímala jako ochabující, pohánějí ze strany členských zemí Unie tři aktuální podněty. 

„Začínala jsem vnímat hlasy, abychom se odhodlali ke kompromisům. Teď tu ale máme ohlášenou mobilizaci a takzvaná referenda, která by mohla vést k ustavení loutkových vlád, a rozhodně nebudou uznána. Hlavně sledujeme odhalování masových hrobů ve městě Irpiň a  na dalších místech. To jsou tři opravdu silné impulsy, abychom na Ukrajinu posílali víc zbraní, víc peněz a pomáhali v humanitární oblasti,“ apelovala. 

Potvrdila rovněž, že Evropská komise připravuje další balíček sankcí, jeho plánovanou podobu ale neupřesnila. „Bavíme se o cenách ropy, dalších zákazech importu některého zboží a doplňování dalších osob a entit na sankční seznamy,“ naznačila. 

Lipavský: Přijímání ruských uprchlíků před mobilizací je otázkou bezpečnosti

Šéf české diplomacie Lipavský také zopakoval, že se staví negativně k širší možnosti poskytování azylu lidem, kteří se brání ohlášené mobilizaci v Rusku. „Je to bezpečnostní otázka. Tyto osoby mohou požádat o mezinárodní ochranu, pokud budou schopny doložit, že jim hrozí perzekuce v Rusku. Na druhou stranu pro Česko nepřipadá v úvahu, že bychom přijali větší množství těchto osob, to bychom neměli jak zvládnout,“ uvedl s tím, že se v posledních dnech podivil nad tím, proč někteří ruští občané opouštějí zemi až po půl roce války. 

Jourová s jeho stanoviskem ohledně bezpečnosti souhlasí, zdůrazňuje ale nutnost posuzování přicházejících „případ od případu“. Rozhodování o lidech pouze na základě národnosti podle ní nepřipadá v úvahu. „Není možné dát nějaké pravidlo na základě národnosti. Je naprosto zřejmé, že například pro baltské státy by velká vlna příchozích z Ruska byla enormním bezpečnostním rizikem, které tak (naopak) není posuzováno v Německu,“ doplnila. Právě Spolková republika je vstřícná i k těm, kteří utíkají před mobilizací. 

Přístup k očekávané vlně ruských uprchlíků budou muset podle Jourové nejdřív prodiskutovat v členských státech Unie jednotliví politici a poté se debata může přesunout na úroveň orgánů EU. „Jsme ale přesvědčeni, že jednotný postup a přístup by Evropě slušel a měli bychom se o něj pokusit,“ sdělila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.