Ruské stíhačky narušily vzdušný prostor Estonska, to aktivovalo článek 4

„Takové porušení (estonského vzdušného prostoru) je naprosto nepřijatelné,“ napsal premiér Michal na síti X. Hovořil s ním generální tajemník NATO Mark Rutte, který reakci Aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou. Článek 4 předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.

Podle mluvčí NATO Allison Hartové se Severoatlantická rada kvůli události sejde na začátku příštího týdne. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.

Incident se podle estonské veřejnoprávní stanice ERR odehrál ráno u estonského ostrova Vaindloo ve Finském zálivu v Baltském moři, který představuje nejsevernější bod pobaltské země. Letadla se neohlásila a jejich odpovídače, tedy zařízení, která odpovídají na signály radaru tím, že vysílají zpět informace o letadle, byly vypnuté. Letouny ani nekomunikovaly s estonským řízením letového provozu, uvedla stanice na svém webu.

Stíhačky MiG-31 slouží i jako nosiče hypersonických střel Kinžal, používaných k útokům proti Ukrajině. Migy mířily k hlavnímu městu Tallinu, než vzlétly italské stíhačky F-35, které byly vyslány do vzduchu, aby ruské stroje zahnaly, napsal server Politico s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací.

Šéfka unijní diplomacie a bývalá premiérka Estonska Kaja Kallasová podle Reuters označila narušení estonského vzdušného prostoru ruskými letouny za mimořádně nebezpečnou provokaci. „Jsem v úzkém kontaktu s estonskou vládou. Budeme i nadále podporovat naše členské státy v posilování jejich obranyschopnosti evropskými zdroji. (Ruský vládce Vladimir) Putin testuje odhodlání Západu. Nesmíme projevovat slabost,“ napsala na síti X.

„Rusko letos již čtyřikrát narušilo estonský vzdušný prostor, což je samo o sobě nepřijatelné. Dnešní (páteční) vpád, kdy do našeho vzdušného prostoru vstoupily tři stíhačky, je však bezprecedentně brutální,“ uvedl ministr zahraničí Margus Tsahkna podle ERR. „Rostoucí pokusy Ruska testovat hranice a jeho rostoucí agrese musí být řešeny rychlým zesílením politického a ekonomického tlaku,“ dodal Tsahkna.

K incidentu se v noci na sobotu vyjádřilo také Rusko, které popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Tvrdí, že šlo o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu. Uvedlo to jeho ministerstvo obrany na Telegramu.

Odsouzení ze strany spojenců

„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení devatenáctého balíčku sankcí proti Rusku.

Podle britského ministra obrany Johna Healeyho je narušení vzdušného prostoru Estonska nejnovější nebezpečnou aktivitou Ruska. Healey připomněl, že páteční incident je třetím porušením vzdušného prostoru Aliance v posledních dnech. „Agresivní chování (ruského vůdce Vladimira) Putina však pouze posiluje jednotu NATO a naše odhodlání stát za Ukrajinou,“ dodal ministr.

I dle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je takové narušení estonského vzdušného prostoru nepřijatelné. Na síti X napsal, že okamžité zachycení ruských letounů ukázalo připravenost NATO.

Francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že tento vpád do Estonska je za více než dvacet let bezprecedentní. Francie má v Estonsku umístěnou svou jednotku včetně stíhacích letadel. Pronikání ruských vojenských letadel do vzdušného prostoru pobaltských států Paříž v pátek večer označila za flagrantní porušení mezinárodního práva.

„Ruské stíhačky opět narušily vzdušný prostor NATO, tentokrát v Estonsku. To je nepřijatelné. Ruská destabilizace se rozšiřuje do nových zemí a směrů. Využívají k tomu všechny nástroje, od vměšování se do politických procesů, jako v Rumunsku a Moldavsku, až po narušování vzdušného prostoru, jako v Polsku, Rumunsku a nyní v Estonsku. To není náhoda. Jedná se o systémovou ruskou kampaň proti Evropě, proti NATO, proti Západu,“ zareagoval na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k systémové reakci a rázným krokům.

Incident nad Estonskem může být podle amerického prezidenta Donalda Trumpa „velkým problémem“. Uvedl to ve své první reakci na další narušení aliančního vzdušného prostoru Ruskem. Zároveň dodal, že jeho tým ho o situaci teprve řádně obeznámí.

Rusko podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) narušením estonského vzdušného prostoru dál eskaluje napětí na východní hranici NATO a ukazuje svou agresivitu. „Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost,“ vzkázalo mimo jiné české ministerstvo zahraničí.

„Rusko pokračuje v pohybování se na hraně mezi provokací a vojenským aktem,“ řekl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „V případě Estonska a teď zřejmě i Finska už je to za hranou. V momentě, kdy vojenský letoun zjevně záměrně poruší vzdušný prostor jiného státu, tak podle mezinárodního práva má stát, jehož prostor je narušen, právo na sestřelení,“ dodal.

Ruské stíhačky nad Polskem

Pohyb ruských stíhaček zaznamenalo také Polsko, jehož pohraniční stráž informovala o dvou strojích, které přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic, přičemž porušily její bezpečnou zónu. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři. Ropná plošina se nachází asi sedmdesát kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel.

Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat, informovala mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.

Polská pohraniční stráž na sociální síti X uvedla, že o incidentu vyrozuměla polské ozbrojené síly a další bezpečnostní složky. Agentura Reuters v souvislosti s incidenty píše o rostoucím napětí na východním křídle Severoatlantické aliance.

Pobaltí na potenciální invazi připravuje obrannou linii

Incidenty následovaly poté, co Moskva v předchozích dnech vyslala své drony do prostoru dalších dvou členských států NATO – Polska a Rumunska. V Polsku, kde se nachází strategické překladiště západní pomoci pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, proti dronům vzlétly polské a spojenecké stíhačky. Varšava zahájila konzultace se spojenci na základě článku 4 Severoatlantické smlouvy, protože akt označila za úmyslnou provokaci.

Pobaltská země tento týden oznámila, že v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na čtyřicet kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Záměr vybudovat tuto obrannou linii oznámilo loni Estonsko společně s Lotyšskem a Litvou.

Všechny tři pobaltské země, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Moskvy mimo jiné navyšují své výdaje na obranu. Všechny tři státy, které jsou členy Severoatlantické aliance i Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem, s ruským spojencem Běloruskem, nebo s oběma státy.