Rusko cvičí ukrajinské děti pro válku proti jejich zemi i NATO

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

„Děti, které absolvují tyto militarizované programy, jsou (oficiálně po dosažení osmnácti let – pozn. red.) často nuceny k účasti v takzvané ‚speciální vojenské operaci‘ – k boji ve válce proti Ukrajině. Pokud přežijí, očekává se od nich, že vycvičí další generaci,“ píše Ukrajinska pravda (UP).

„Rusko se pokouší násilně integrovat děti, vymazat jejich ukrajinský původ, aby znovu vybudovalo svou armádu pro budoucí válku,“ uvádí spolupracovnice think-tanku Globsec Megan Gittoesová, která systémovou deportaci, násilnou asimilaci a militarizaci ukrajinských dětí popisuje ve své nedávné zprávě.

„Cílem Moskvy je vštípit dětem nenávist vůči Ukrajině a celému civilizovanému světu a vychovat je pro své probíhající i budoucí války,“ upozornila už dříve i analytička The Jamestown Foundation Alla Hurská, že Rusové tímto způsobem zneužívají ukrajinské děti nejen pro svou nynější válku, ale připravují je tak i pro svá další válečná tažení.

Členové ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija během přísahy nových členů v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

„Rusové nám řekli, že budeme bojovat s NATO“

Podle Gittoesové se odhaduje, že na Ruskem okupovaném ukrajinském území žije ve čtyřech regionech zhruba 1,6 milionu dětí, které se vzdělávají v přibližně pěti stovkách škol.

Okupanti děti nutí zapojit se do rozsáhlé sítě militarizovaných táborů a programů, kde jsou terčem ideologického působení a dostávají základní vojenský výcvik. Gittoesová varuje, že jsou takto připravovány na budoucí boj.

„Rusové nám přímo řekli, že budeme bojovat s NATO,“ uvedl podle ní jeden student, který přes den navštěvoval ruskou školu a večer tajné ukrajinské on-line kurzy.

„Pod ruskou okupací jsou děti vystaveny alternativní realitě, která má zpřetrhat jejich spojení s Ukrajinou. Jsou nuceny věřit, že jejich životy – které se (údajně) nenávratně změnily – zůstanou (svázané) s Ruskem a že Rusko bude navždy. Tato psychologická válka proti dětem je neskrývaně záměrná,“ uvádí dále analytička.

Děti se učí ovládat drony a zbraně

Například v okupovaném městě Kreminna v Luhanské oblasti přeměnili Rusové tamní vojenské lyceum v Republikový kozácký kadetský sbor pojmenovaný po někdejším veliteli sovětského letectva Alexandru Jefimovovi, popsala UP ve spolupráci s The Reckoning Project, který se zabývá shromažďováním důkazů pro vyšetřování válečných zločinů.

Studenti ve věku od devíti či deseti do sedmnácti let se v kadetském sboru učí ruské historii, cvičí se pro službu v ruské armádě a učí se ovládat bezpilotní letouny a nabíjet zbraně. Děje se tak i prostřednictvím místních učitelů, kteří před okupací neodešli a nyní s Rusy kolaborují.

Po ukončení studia mnoho kadetů vstupuje do civilní služby, zapisují se na vyšší vojenské akademie nebo se přihlásí do ruské armády, kde bojují proti Ukrajině v řadách ruských kozáckých jednotek.

Přísaha nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Ve škole agitovali příslušníci ruské armády

Zástupci ruských ozbrojených jednotek se dokonce nedávno zúčastnili dnů otevřených dveří kadetských sborů a povzbuzovali teenagery, aby se k nim po ukončení studia připojili.

Rovněž ředitel instituce, místní kolaborant Andrij Ustynskych, podle UP v jednom rozhovoru potvrdil, že kadeti se nejen účastní různých akcí, ale bojují také proti Ukrajině.

„Každý rok absolvuje studium asi padesát kadetů. Cílem kadetského sboru je vyškolit budoucí obránce naší vlasti (Ruska). Kadeti absolvují výcvik, aby pak mohli vstoupit na vyšší vojenské akademie a stát se platnými obránci své země (Ruska),“ prohlásil o službě Ukrajinců v ruské armádě Ustynskych.

Do Luhansku lákají i děti z nově okupovaných území

Ukrajinské děti jsou tak nyní v běžných vzdělávacích institucích, jako je právě třeba kadetský sbor, cvičeny na ruské vojáky. Podle Kateryny Raševské, právničky z ukrajinského Regionálního centra pro lidská práva, vznikají kadetské sbory v okupované Luhanské oblasti od roku 2015 a nyní jsou tam tři – v Luhansku, Alčevsku a Starobilsku.

Podle Raševské působí tyto sbory ve třiceti školách, kde mají celkem čtyřicet tříd kozáckých kadetů, tři třídy policejních kadetů, tři třídy kadetů ruského vyšetřovacího výboru, šest tříd kadetů ministerstva pro mimořádné události a devět tříd kadetů Ruské gardy.

„Pozoruji znepokojivý trend – Luhansk se stává jakýmsi centrem pro lákání dětí z nově okupovaných území. Například kadeti z luhanských sborů nebo kurzů Vyšetřovacího výboru často jezdí do Chersonu (míněna patrně Chersonská oblast – pozn. red.) a povzbuzují (tamní) děti, aby se přestěhovaly do okupovaného Luhansku a pak dál do Ruské federace,“ cituje Raševskou UP.

Mezinárodní humanitární právo přitom zakazuje propagandu týkající se vojenské služby v silách okupační mocnosti. Také vzdělání musí být poskytováno v souladu s kulturními a jazykovými tradicemi dětí, jak tomu bylo před okupací. Zakázán je i jakýkoli nátlak k projevování loajality k okupační mocnosti.

Studenti v obrněném transportéru během doprovodné akce k přísaze nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Alexey Pavlishak

„Děti běžně chodí po ulicích v ruských uniformách“

Také Hurská shrnuje, že Rusko na Ukrajině zavedlo proruskou, vojensko-vlasteneckou výchovu zaměřenou na militarizaci dětí proti jejich vlasti. „Téměř v každé škole na okupovaných územích Ukrajiny byly zřízeny kozácké, kadetské a různé polovojenské třídy. Je běžné vidět děti v ulicích v uniformách armády nebo ruských policistů.“

„Pro ukrajinské děti se navíc pořádají ‚dialogy s hrdiny‘ a ‚lekce odvahy‘, kde bývalí zločinci a teroristé z Wagnerovy skupiny oslavují ruskou válku proti jejich vlasti,“ dodala s odkazem na ruskou žoldáckou organizaci.

Militarizace a manipulace ukrajinských dětí na okupovaných územích probíhá kromě škol také v pobočkách ruských mládežnických organizací, jako jsou Hnutí prvních či Junarmija, jejímiž členy se mohu stát děti od osmi let a která je připravuje na službu v ruské armádě.

Mnozí z členů Junarmije se pak účastní bojových akcí proti Ukrajině. „Sama jsem byla v Junarmiji a teď sloužím v armádě. Asi polovina těch, kteří se mnou studovali, si zvolila vojenskou cestu. Bohužel mnoho z nich již zemřelo. Někteří byli vážně zraněni a nemohou pokračovat ve službě,“ citovala RFE/RL jednu z bývalých členek organizace.

Rusko zakazuje ukrajinštinu

Vedle militarizace dětí se Kreml na okupovaných územích také snaží vymazat ukrajinskou identitu – zakazuje ukrajinštinu, přepisuje učebnice dějepisu, zavádí vzdělávací standardy ruského typu a prosazuje v ukrajinských školách ruskou ideologii.

„V roce 2017 byl ukrajinský jazyk oficiálně vyloučen ze seznamu povinných předmětů,“ uvádí Hurská.

Od září má ukrajinština zmizet ze škol na okupovaném území úplně, upozornila například stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) nebo BBC.

Nejen na okupovaných ukrajinských územích, ale i v Rusku a Bělorusku existují pro ukrajinské děti „převýchovné tábory“, kde dochází k jejich ideologické a vojensko-patriotické indoktrinaci, dodává Hurská. 

„Vymýtit ukrajinskou identitu a vymazat nezávislou Ukrajinu“

„Tyto akce plně odpovídají představám ruského prezidenta Vladimira Putina o ‚konečném řešení ukrajinské otázky‘, jehož cílem je vymýtit ukrajinskou identitu a zcela vymazat Ukrajinu jako nezávislý stát,“ shrnuje Hurská s tím, že ruské praktiky flagrantně porušují řadu mezinárodních úmluv a zákonů a jsou mezinárodním zločinem proti dětem.

Také Raševská konstatuje, že Rusko svým zacházením s ukrajinskými dětmi porušuje řadu mezinárodních norem, zároveň ale podle ní v tomto ohledu jedná tak, že jeho kroky zatím nesplňují kritéria pro válečný zločin.

„Propaganda týkající se služby v okupačních silách, zavádění ruských standardů, dokonce i nábor dětí do militarizovaných sdružení – to není klasifikováno jako válečný zločin. Válečným zločinem je pouze nutit děti k účasti v aktivních bojových operacích nebo je do nich verbovat a to Rusové nedělají. Čekají, až (děti) dosáhnou osmnácti let, a pak je donutí podepsat smlouvu buď na základě branné povinnosti, nebo nátlakem, zejména propagandou,“ míní právnička.

Raševská je však přesvědčena, že bude možné přesvědčit mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní trestní soud, aby militarizaci dětí za mezinárodní válečný zločin uznaly, neboť způsobuje dětem trauma a lze ji považovat za nelidské zacházení s civilisty.

„Rusko vlastně útočí na ukrajinské děti na okupovaných územích tím, že z nich dělá ruské vlastence, zatímco podle mezinárodního humanitárního práva a Úmluvy o právech dítěte by s nimi mělo zacházet jako s cizími občany a nechat je na pokoji,“ vysvětluje.

Děti indoktrinované nepřátelstvím vůči NATO

Militarizace dětí – na okupované Ukrajině i v Rusku – přitom postupuje stále dál. Jak totiž poukazuje Gittoesová, od roku 2024 musejí všechny ruské školy povinně zřídit specializované mládežnické armádní nebo kadetské třídy už od pátého ročníku.

„To znamená, že přibližně třicet milionů dětí – v Ruské federaci a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny – v současné době absolvuje nebo již absolvovalo formální vojenský výcvik v bojových a smrtonosných dovednostech,“ přibližuje.

Za znepokojivé považuje, že Rusové záměrně nabírají studenty, kteří se už v minulosti chovali agresivně, dopouštěli se šikany či se u nich prokázaly sklony ke krutosti. 

„To naznačuje dlouhodobou strategii ruského státu, jejímž cílem je vychovat generaci jedinců s predispozicemi k násilí, vytvořit miliony militarizovaných mladých lidí, kteří jsou cvičeni k zabíjení a jsou indoktrinováni nepřátelstvím vůči zemím NATO a Spojeným státům,“ varuje Gittoesová.

Rizika případného odstoupení území

Analytička také poukazuje na rizika spojená s militarizací ukrajinských dětí v době, kdy sílí výzvy, aby Ukrajina postoupila Rusku část svého území. „Nejde jen o otázku území. Jde o ukrajinské děti vychovávané ruskou vojenskou mašinérií a indoktrinované k boji v budoucích válkách,“ připomíná.

„Putin překresluje hranice Ruska a děti jsou aktivně připravovány na budoucí válku. Tato militarizovaná vzdělávací strategie je zakotvena v ruských zákonech. Západní lídři musejí chápat možné územní ústupky v těchto souvislostech,“ uzavřela Gittoesová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...