Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
Lotyšské ozbrojené síly na síti X informovaly, že existuje riziko pro obyvatele regionů na východě země poblíž hranice s Ruskem. Armáda vyzvala lidi, aby vyhledali úkryt. Uvedla také, že byly aktivovány vzdušné síly NATO k likvidaci nebezpečí. Mluvčí armády před polednem v lotyšské televizi řekl, že stroj na území pronikl z Běloruska a že není známo, kde se nachází. Před 14:00 SELČ armáda oznámila, že riziko pominulo.
„Dokud bude pokračovat ruská agrese proti Ukrajině, je možné opakování takovýchto případů, kdy bezpilotní letoun pronikne do lotyšského vzdušného prostoru nebo do jeho blízkosti,“ upozornila armáda.
Dron ve středu narušil rovněž litevský vzdušný prostor. Zasahovala proti němu letecká mise NATO. V zemi platil vzdušný poplach a lidé poprvé dostali výzvu, aby se schovali v krytech. Na východě Litvy stále probíhá pátrání, uvedl zpravodaj ČT Jan Řápek s tím, že se po dronu či jeho úlomcích bude pátrat tak dlouho, dokud se nenajdou nebo se nepotvrdí, že se vrátil do země, ze které přiletěl. „Podle úřadů nejspíš přiletěl přes Bělorusko, ale tato teze není stoprocentně potvrzená,“ sdělil Řápek.
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas mezitím potvrdil, že dron, který havaroval a byl nalezen v Utěnském okrese večer 17. května, patřil Ukrajině, informovala podle serveru Ukrajinska pravda veřejnoprávní televize LRT.
Kaunas sdělil, že bezpilotní stroj, který vstoupil do litevského vzdušného prostoru, se odchýlil od kurzu. Policisté z protiteroristické jednotky Aras později zjistili, že na místě, kde byl nalezen, byly výbušniny. Vyšetřování incidentu stále pokračuje.
„Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do vzdušného prostoru Pobaltí a zároveň vede pomlouvačné kampaně proti Litvě, Lotyšsku a Estonsku,“ napsal Budrys ve středu na síti X s odkazem na zprávu ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR).
Ta v úterý bez poskytnutí důkazů prohlásila, že se Ukrajina připravuje na zahájení dronových úderů proti Rusku z území pobaltských zemí. SVR tvrdila, že ukrajinští vojáci již byli nasazeni v Lotyšsku, a varovala, že členství země v NATO ji neochrání před „spravedlivou odvetou“. Kyjev tvrzení popřel.
Ruská agentura RIA pak ve čtvrtek napsala, že běloruská diplomacie Litvě předala protest kvůli průniku dronu z Litvy do Běloruska.
Podle šéfa litevské diplomacie se Moskva snaží zasít chaos a odvést pozornost od prosté skutečnosti, že Ukrajina zasazuje ruské vojenské mašinérii vážné údery. „Můj vzkaz Kremlu: dobrý pokus. Opět neúspěšný. NATO stojí jednotně. Jsme připraveni bránit každý centimetr spojeneckého území – ve vzduchu, na zemi i na moři,“ zdůraznil Budrys.
Ukrajinská omluva
V úterý 19. května rumunský stíhací letoun zachytil nad estonským vzdušným prostorem jiný ukrajinský dron. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Georgij Tychyj z incidentu viní Moskvu.
„Rusko i nadále přesměrovává ukrajinské drony do Pobaltí pomocí systémů elektronického boje,“ prohlásil ukrajinský činitel a omluvil se při té příležitosti Estonsku a dalším pobaltským státům za to, co označil za neúmyslné incidenty způsobené ruským rušením.
Kyjev v poslední době zintenzivnil své útoky proti Ruské federaci. Kromě rafinerií cílí na zbrojovky i přístavy v Baltském moři jako Usť-Luga a Primorsk, jež leží poblíž hranic s Estonskem a Finskem.
Analytici z ISW poznamenali, že „již dříve zaznamenali zprávy o haváriích ukrajinských dronů na území Baltského moře a Finska, pravděpodobně v důsledku ruského úsilí v oblasti elektronického boje“.
V posledních měsících narazily ukrajinské drony do komína elektrárny v Estonsku, zasáhly prázdné palivové nádrže v Lotyšsku a byly sestřeleny rumunskými stíhačkami rozmístěnými v Litvě. „Ukrajina musí být preciznější, pochopitelně, aby předešla možnému nárůstu ruských provokací,“ vzkázal Kyjevu během čtvrteční návštěvy estonské metropole polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Narušování vzdušného prostoru pobaltských zemí svědčí především o tom, že ukrajinské drony dolétnou i tam, kam by neměly, uvedl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Je podle něj ale možné, že se jedná o bezpilotní letouny zmatené ruskou protidronovou obranou.
„Ukrajina jistě nechce, aby její drony končily v prostoru spřátelených zemí. (...) Někdy je to kvůli rušení signálu, jindy kvůli dalším obtížím,“ prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson při společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Nedostatečná ochrana nebe
Při incidentech nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Série narušení leteckého prostoru nicméně vyvolala otázky ohledně stavu protivzdušné obrany na východním křídle NATO. V Lotyšsku kvůli incidentu s drony minulý týden padla vláda.
V září 2025 přiletělo do Polska asi dvacet ruských bezpilotních letounů, které nebyly předem odhaleny. Varšava i Bukurešť reagovaly na incidenty nasazením nové technologie proti dronům.
Americký systém Merops dokáže identifikovat a pronásledovat nepřátelské drony a v případě rušení satelitní a elektronické komunikace využívá k navigaci umělou inteligenci. Kromě Rumunska a Polska ho však na severu využívá jen Dánsko.
Plukovník Janno Märk z estonských obranných sil řekl ABC News, že univerzální řešení proti všem typům dronů neexistuje, jelikož se pohybují různě rychle a v různých výškách. Opatření proto vyžadují vrstvenou reakci protivzdušné obrany.
Vzdušný prostor pobaltských států v uplynulých měsících narušily i ruské průzkumné letouny, které mířily přímo z Ruska, připomněl Řápek.
Dva typy rušení signálu
Severské a pobaltské země od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stále častěji varují před elektronickým rušením ze strany Ruska, které v oblasti narušuje komunikaci s letadly, loděmi a drony.
V oblasti Baltského moře Rusko často využívá dvě hlavní taktiky, jak odklonit drony z kurzu. První je rušení, při němž dochází k přehlušení a zablokování původní komunikace, druhou pak takzvaný spoofing, kdy dron zmatou falešné GPS souřadnice.
Globální družicový navigační systém (GNSS) přijímá přesné časové signály ze satelitů ve vesmíru, které jsou vzdálené asi dvacet tisíc kilometrů. Navigační systém v chytrém telefonu, autě, na lodi nebo v letadle porovnává, jak dlouho trvá přijetí signálů z několika různých satelitů, a na základě toho vypočítá přesnou polohu.
