Turecko vidí vůli v obnovení jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Norsko dodalo Ukrajině houfnice

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu vidí vůli obnovit diplomatická jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Řekl po setkání s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Norsko dodalo na Ukrajinu 22 samohybných houfnic M109, náhradní díly, munici a další materiál. Ruský soud zakázal místním médiím zveřejňovat seznamy vojáků zabitých na Ukrajině.

Podle Çavuşoglua je plán OSN obnovit přepravu ukrajinského obilí po moři rozumný, ale vyžádá si další jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Rozhovory se mají zaměřit na to, jak zajistit bezpečnost lodí. Turecký ministr považuje za legitimní postoj Moskvy, která žádá zrušení sankcí na ruský vývoz potravin výměnou za umožnění vývozu ukrajinských potravin. V rámci dohody, jež by vytvořila přepravní koridory, by Ankara mohla nabídnout své námořními jednotky do mechanismu OSN, který by na přepravu a její bezpečnost dohlížel.

Çavuşoglu poznamenal, že jednání s Lavrovem byla „plodná“ a že vnímal vůli k obnovení jednání o příměří na Ukrajině. „Pokud je Ukrajina připravená odstranit miny z ústí svých přístavů, tak věříme, že se podaří problémy spojené s přepravou obilí vyřešit,“ řekl Lavrov, podle kterého odstranění min „kategoricky odmítal“ ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň dodal, že Rusko nevyužije této situace k útoku na ukrajinské přístavy, a je ochotno v tomto ohledu poskytnou formální záruky.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí označil tyto záruky za prázdná slova. „Nemůžeme Rusku dovolit, aby využilo koridorů pro přepravu obilí k útokům na jihu Ukrajiny,“ zdůraznil mluvčí. Podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara si Moskva klade přehnané podmínky, jako například inspekci dopravních lodí.

Šéf ruské diplomacie rovněž tvrdí, že vojenská operace, což je kremelský termín pro invazi do sousední země, pokračuje podle plánu a Rusku se podaří plnit cíle. 

Skepse nad rolí Turecka

Skepsi nad rolí Turecka jako garanta dohody o lodním vývozu obilí vyjádřil ředitel svazu ukrajinských producentů obilí Serhij Ivaščenko. „Turecko jako ručitel nemá dostatečnou sílu v Černém moři, aby zaručilo bezpečnost přepravy,“ uvedl. Podle něj by odminování přístavů se zapojením rumunských a tureckých lodí trvalo dva až tři měsíce.

Podle ukrajinských úřadů nelze ze země vyvézt kvůli ruské námořní blokádě 22 až 25 milionů tun obilí. Pokud se situace s přepravou nevyřeší, tak by se množství mohlo až ztrojnásobit, uvedl prezident Zelenskyj. Kvůli postoji Moskvy tak podle Kyjeva hrozí zhoršení zásobování potravinami v Africe či na Blízkém východě. Obavy z dopadu války na Ukrajině na zásobování potravinami chudších zemí vyjádřily i mezinárodní organizace, včetně OSN. Moskva odpovědnost za situaci odmítá, podle ní se jedná o důsledek západních sankcí.

Turecko hostilo poslední schůzku ruských a ukrajinských diplomatů na konci března. Krátce po jednání Moskva ohlásila stažení svých vojsk z okolí Kyjeva. Podle Ankary ale zlepšení atmosféry při istanbulských rozhovorech zhatily informace o odhalených masakrech, které má ruská armáda na svědomí v Irpini, Buče a v dalších obcích poblíž ukrajinské metropole.

Norsko dodalo na Ukrajinu houfnice a další materiál

Vývoj války na Ukrajině od únorové ruské invaze si žádá posílání těžších zbraní, prohlásil norský ministr obrany Björn Arild Gram. Výcvik ukrajinských vojáků v používání houfnic se uskutečnil v Německu.

„Norská vláda z bezpečnostních důvodů čekala, až tuto dodávku bude moci veřejně oznámit. Je možné, že budoucí dodávky již oznamovat či komentovat nebude,“ doplnilo ministerstvo v prohlášení. Norsko nahradilo houfnice poslané na Ukrajinu novými zbraňovými systémy z Jižní Koreje, napsala agentura DPA.

Ukrajina opakovaně žádá o dodávky moderních dělostřeleckých systémů s dlouhým dostřelem, aby mohla účinným způsobem reagovat na masivní ostřelování svých pozic i civilní infrastruktury ruským dělostřelectvem.

Scholz telefonoval se Zelenským

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem a informoval ho o svém posledním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem z 28. května. Podle mluvčího se rozhovor se Zelenským týkal i vojenské a humanitární situace. „Oba se shodli, že musí být učiněno vše, aby bylo možné z Ukrajiny vyvážet obilí, a to především námořní trasou,“ dodal mluvčí. 

Scholz s Macronem jednali telefonicky s Putinem na konci května, kdy jim ruský prezident řekl, že Moskva je připravená pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Zároveň obvinil Kyjev, že mírová jednání blokuje. Scholz a Macron požadovali po Putinovi okamžité příměří a stažení ruských vojsk z Ukrajiny.

Zákaz zveřejňovat jména zabitých ruských vojáků

Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků zabitých během invaze na Ukrajinu. Rozhodl o tom soud na základě žaloby, kterou podala vojenská prokuratura Baltského loďstva ruského vojenského námořnictva. Té se původně nelíbila „stránka paměti“, kterou vytvořil pskovský server 60.ru jako připomínku místních rodáků zabitých v bojích na Ukrajině.

Server sice vycházel z informací, zveřejněných pskovským gubernátorem, nicméně prokuratura i tak měla podezření na porušení státního tajemství, špionáž, porušení ochrany osobních údajů, a dokonce i na nezákonné šíření údajů o soukromém životě a porušení rodinného tajemství.

Vojenskou prokuraturu podpořil u soudu i cenzurní úřad Roskomnadzor, a tak nakonec soudce rozhodl, že stránky s informacemi o zabitých vojácích odporují zákonům a také „rozvracejí základy ústavního zřízení a mravnosti“.

Server 60.ru následně soupis odstranil a počátkem tohoto týdne jej následovala i další regionální média. Učinily tak po výstraze od Roskomnadzoru. A v úterý soud v Petrohradu na základě žaloby vojenské prokuratury omezil přístup k osmi webům „s údaji o ztrátách v ozbrojených silách“. V tomto případě šlo ale hlavně o ukrajinské stránky.

Moskva o svých ztrátách v nynější válce informovala jen dvakrát, na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků. Ukrajinský generální štáb ve středu odhadl ruské ztráty za 105 dní války na 31 500 osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...