Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

V části jednání týkající se bezpečnosti a obrany evropští premiéři a prezidenti důrazně odsoudili hybridní útoky ze strany Ruska a Běloruska, kterým Evropská unie v poslední době čelí. Debatovali ale rovněž o situaci na Blízkém východě, o příštím víceletém rozpočtu EU a o rozšíření Unie.

Vzhledem k intenzivní hybridní kampani Ruska a Běloruska evropští představitelé vyzvali k urychlenému posilování odolnosti bloku, k ochraně kritické infrastruktury a k odrážení a prevenci těchto útoků. Mimo jiné chtějí na státy, které za hybridními operacemi stojí, uvalit restriktivní opatření.

Terčem hybridních útoků se stala například Litva, která minulý týden vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balony z Běloruska. Incidenty s drony na svém území hlásila v poslední době řada dalších evropských zemí včetně Polska, Německa, Belgie, Dánska či Norska.

Unijní prezidenti a premiéři večer ukončili debatu, která se týkala konkurenceschopnosti EU v měnícím se světě. Nyní je čeká poslední a nejtěžší část summitu – pracovní večeře, během které budou jednat o financování Ukrajiny v příštím roce a v roce 2027, napsala ČTK kolem 21:30 s tím, že zatím stále není jasné, zda se lídři přikloní k variantě reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Další možností je půjčka Kyjevu zaručená rezervou v unijním rozpočtu.

Brífink ukrajinského prezidenta

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu během dne. Připustil, že pokud Kyjev do jara neobdrží finanční pomoc, bude muset výrazně omezit výrobu dronů. Podle něj by byla omezena schopnost země provádět útoky zbraněmi dlouhého doletu na ruská energetická zařízení. „Některé systémy čelí nedostatkům, existují systémy, které potřebují rakety,“ dodal.

„Dnes je předčasné hovořit o konkrétním formátu financování Ukrajiny, čekají nás ještě dva dny summitu. Věřím, že najdeme shodu na formátu, který bude vyhovovat všem. Vedl jsem debatu i s Belgičany a rozumím jejich obavám,“ sdělil Zelenskyj. Hovořil také o bezpečnostních zárukách a vyjednávání s představiteli USA.

Stejně jako úřady zabavují peníze obchodníkům s drogami a zbraně teroristům, musí být ruský majetek použit k obraně a obnově Ukrajiny, prohlásil Zelenskyj. „Ukrajina má peníze do konce února, pak by její kasa byla prázdná,“ upozornila na ČT24 vedoucí komentářového oddělení webu Seznam zprávy Kateřina Šafaříková.

Jednání o Ukrajině mělo být původně prvním bodem programu čtvrteční schůzky unijních prezidentů a premiérů, nakonec si ale státníci jen vyslechli projev Zelenského a následně začali řešit jiná témata. Po šesté hodině odpoledne se evropští lídři znovu sešli k rokování. Na programu mělo být právě financování Ukrajiny, ale politici nakonec dali přednost rozhovorům o situaci na Blízkém východě a složité téma znovu odložili.

Tusk mluví o průlomu

Podle polského premiéra Donalda Tuska se lídři EU shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny, a označil to za jedinou realistickou formu finanční podpory pro Kyjev. Forma takzvané reparační půjčky naráží na odpor Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí. Výhrady mají i Maďarsko, Slovensko, Bulharsko či Česko.

Babiš před odletem do Bruselu sdělil, že Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Ovšem dodal, že „peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí“. V průběhu dne o reparační půjčce hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a šéfem slovenské vlády Robertem Ficem. Vyplývá to ze záběrů na sociálních sítích.

Slovenský premiér zveřejnil záběry ze schůzky na facebooku a maďarský předseda vlády na sociální síti X.

Evropská komise kromě využití zmrazených ruských aktiv neboli reparační půjčky navrhla, že by si EU kvůli pomoci Ukrajině vzala půjčku na finančních trzích a ručila by za ni rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.

Oproti tomu přijetí reparační půjčky vyžaduje pouze kvalifikovanou většinu patnácti zemí, kterou má Komise již zajištěnou. Zásadní ovšem bude souhlas Belgie, protože v takto citlivé otázce ji ostatní země nechtějí přehlasovat.

Unie blokuje přes 209 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. „Aby nešlo o konfiskaci, přišla Evropská komise s právním řešením, kdy by mělo dojít k půjčce. Tyto peníze by si Evropa půjčila a dále poskytla Ukrajině,“ přiblížil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Sdílejme rizika, vyzývá Belgie

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá sedmadvacítka nesla riziko v případě využití ruských zmrazených aktiv v EU. Od ostatních chce závazné písemné záruky. Pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna, „pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží,“ řekl belgickým poslancům.

Belgická delegace předložila dvoustránkový dokument, v němž uvádí své požadavky na podporu úvěru zajištěného ruskými zmrazenými aktivy, přiblížil diplomat EU podle serveru Politico. Dokument, který je delší než jeho předchozí verze, obsahuje požadavek na poskytnutí „bianko šeku“ pro případ, že by Kreml Belgii žaloval. Ostatní země EU se tomuto požadavku dlouhodobě brání.

Dříve De Wever deklaroval svou ochotu najít způsob, jak finanční pomoc Kyjevu poskytnout. „Alternativa – žádné řešení, žádné financování pro Ukrajinu, země se zhroutí – by byla konečným geopolitickým selháním Evropy, které budeme pociťovat ještě po celá desetiletí,“ zdůraznil belgický premiér. „Od té chvíle bychom už ve světě nehráli žádnou roli,“ dodal.

Postoje Německa a Francie

Podle německého kancléře Friedricha Merze bude summit hledat odpovědi na obavy Belgie. EU může dospět k dohodě, řekl kancléř. Podle agentury DPA Merz hodlá vyhovět požadavku Belgie a uvolnit na podporu Ukrajiny aktiva ruské centrální banky zmrazená v Německu.

Najdeme společnou pozici na tom, jak financovat válečné úsilí Ukrajiny, míní i francouzský prezident Emmanuel Macron. Nemůžeme si dovolit selhat, musíme ukázat, že jsme silní, zdůraznila šéfka evropské diplomacie Kallasová.

„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev,“ řekl před začátkem summitu Tusk. Poukázal na to, že bez dohody hrozí nebezpečí celé Evropě. „Toto rozhodnutí musíme učinit, a jen my sami,“ zdůraznil Tusk.

Mrtvé téma, míní Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán naopak označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu za mrtvé. Pro použití takzvané reparační půjčky není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ podotkl Orbán.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla při příchodu, že ze summitu EU neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě využití zmrazených ruských aktiv musejí podle ní nést riziko všechny státy Unie. Předseda Evropské rady António Costa v nedávném dopise účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody se unijní prezidenti a premiéři nerozejdou a že je připraven jednat klidně tři dny.

Migrace a rozšiřování EU

Ještě před začátkem summitu se uskutečnila takzvaná migrační snídaně, které se účastní zástupci států s podobnými postoji k řešení nelegální migrace. Tentokrát ji pořádali Nizozemci a účastnili se jí zástupci patnácti zemí, včetně Babiše. „Jednali zejména o tom, že Unie musí udělat více pro zastavení nelegální migrace a posílení schopnosti navracet a vyhošťovat ty, kteří páchají trestnou činnost,“ uvedl Úřad vlády.

Během summitu zároveň protestují v Bruselu tisíce zemědělců, kterým vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Podpis dohody, k němuž mělo původně dojít v pátek, se ovšem dle serveru Politico odkládá na leden.