USA zůstávají spojencem navzdory rozdílným názorům, říká von der Leyenová

Nahrávám video

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení ruské války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.

„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

S novým americkým prezidentem si po jeho zvolení telefonovala, zatím se ale nesetkali. „S Trumpem jsme se setkali v minulosti, v době jeho prvního mandátu, teď jsme si telefonovali, kontakty tedy jsou, ale osobně se setkáme, až na to nazraje čas. Taková je teď situace,“ řekla k tomu von der Leyenová.

Šéfka Evropské komise zatím jednala pouze s americkým viceprezidentem JD Vancem, se kterým se setkala v únoru v Paříži. Ten ji nicméně nevaroval, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s ruským vládcem Vladimirem Putinem, poznamenal k tomu bruselský server Politico.

Od té doby pak americký prezident neustále stupňuje útoky na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého naopak většina států Evropské unie podporuje.

Nový americký prezident rovněž hrozí brzkým zavedením cel na zboží z EU ve výši 25 procent. Představitelé Evropské unie již dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřením.

„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP.

Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (v přepočtu dvacet bilionů korun) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

„Bezpečnostní kolegium“

Ve svém projevu zhodnotila von der Leyenová i sto dní Komise ve funkci. „Sto dní od 1. prosince, které mi připadají jako celý život. Svět kolem nás se mění rychlostí blesku. Geopolitické posuny otřásají aliancemi. Desítky let staré jistoty se hroutí. A na našich hranicích stále zuří brutální válka,“ prohlásila.

Nová Evropská komise podle ní již od svého začátku „staví“ na třech pilířích – prosperitě, bezpečnosti a demokracii. „Vidíme, že někteří se uzavírají do sebe, rozsévají nejistoty a usilují o krátkodobé zisky. Chci jasně říci, že Evropa zůstane otevřená, bude stát o partnerství a dosažení dohod. A nabízíme stabilitu a předvídatelnost, v dnešní době cenné hodnoty,“ dodala.

Mimořádná doba si podle předsedkyně EK žádá mimořádná opatření. I Komise podle ní potřebuje posílit „připravenost“. Proto v příštích týdnech svolá vůbec první takzvané „bezpečnostní kolegium“, tedy jednání členů Evropské komise. „To zajistí, že členové kolegia budou pravidelně dostávat aktuální informace o vývoji v oblasti bezpečnosti. Od vnější a vnitřní bezpečnosti po energetiku, obranu a výzkum. Od kybernetiky, přes obchod až po zahraniční vměšování,“ upřesnila šéfka Komise.

EK představí plán pro efektivnější návraty migrantů

Von der Leyenová také uvedla, že Evropská komise v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Dosavadní směrnice pochází z roku 2008, pokus o její revizi ale v roce 2018 selhal.

„Vše, co jsme v prvních sto dnech udělali, bylo zaměřeno na naše největší výzvy. A budeme dál pokračovat v práci. V úterý přijmeme nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Navrhneme společná pravidla pro návraty, bude tady evropský příkaz k návratu a vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení členskými státy,“ vysvětlila šéfka Komise. „Tam, kde jsou bezpečnostní rizika, budeme přísnější,“ dodala.

Předsedkyně EK už na summitu EU loni v říjnu oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen dvacet procent neúspěšných žadatelů o azyl.

V loňském roce schválený migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.

O návrhu směrnice budou následně v takzvaných trialozích jednat Evropský parlament s Radou EU, která zastupuje členské státy, a musí projít řádným schválením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 56 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.