Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Téma ukrajinského skeletonisty Heraskevyče otevřelo Otázky Václava Moravce. Mezinárodní olympijský výbor k diskvalifikaci přistoupil poté, co skeletonistovi zakázal nosit helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské agrese proti Ukrajině. Heraskevyč však s helmou chtěl jít i přesto na start.

Skeletonistův postoj v pátek na sociálních sítích kritizoval náměstek ministra obrany Vích a dodal, že Heraskevyč byl diskvalifikován za to, že na helmě měl fotografie padlých ukrajinských „vojáků“. Heraskevyč na helmě nicméně měl fotografie padlých sportovců, z nichž jen někteří se rozhodli bránit zemi před ruskými okupanty. Mimo ně tam měl také například zabitou čtrnáctiletou vzpěračku Alinu Perehudovou, dvacetiletou šampionku ve sportovním tanci Dariu Kurdelovou, která zemřela v centru města Kryvyj Rih při tréninku se svým otcem, patnáctiletou tanečnici Mariu Lebidovou, kterou Rusové zabili při raketovém útoku na výškovou budovu v Dnipru v roce 2023, či devítiletou Victorii Ivaškovou, která byla zabita v Kyjevě, když se po boku své matky snažila ukrýt před leteckými údery.

Vích dále dodal, že politika podle něj na olympijské hry nepatří. „Už jenom to, že zde nemohou vystupovat ruští sportovci, je podle mého názoru chyba,“ řekl a položil řečnickou otázku, jestli bychom „neměli ty medaile všechny vrátit a předat je Ukrajincům“. Na olympijských hrách v Miláně a v Cortině soutěží někteří Rusové a Bělorusové jako neutrální sportovci. Pod tímto označením tam je na dvacet sportovců. Nesmějí reprezentovat svou zemi ani nosit její vlajku, nesmí vyjádřit podporu ruské válce na Ukrajině a nesmí mít žádné vazby na ruské nebo běloruské ozbrojené síly.

Moderátor Václav Moravec pro úplnost uvedl, že jeho tým se pokoušel do nedělní diskuze zajistit také účast vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), tiskový odbor ministerstva ji sliboval. Nakonec ale odmítl i vyslání náměstka Vícha. „Tiskový odbor hnutí SPD nabídl OVM náhradu, a to v osobě poslance Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) – tu jsme s díky odmítli a trvali na zástupci vedení ministerstva obrany,“ vysvětlil Moravec.

Moderátor také připomněl, že Heraskevyč na síti X sdílel fotografii jednoho z mnoha vybombardovaných ukrajinských sportovišť s popiskem: „Je sport opravdu mimo politiku?“ Podle ukrajinských úřadů citovaných agenturou Reuters zemřelo kvůli otevřené ruské invazi na Ukrajinu přes 650 tamních sportovkyň a sportovců a zničeno bylo osm set sportovních zařízení včetně více než dvaceti olympijských tréninkových center.

Podle Maška helma splnila svůj účel

Podle bývalé ministryně obrany Černochové jsou vyjádření jako to Víchovo ostudná. „Není to jen ostuda od náměstka Vícha, ale je to ostuda i olympijského výboru,“ řekla s tím, že za připomenutí stojí Hry v roce 1968 a tehdejší postoj olympioničky Věry Čáslavské.

Pozastavila se nad tvrzením Vícha, že Heraskevyč měl na helmě fotografie vojáků, podle ní šlo hlavně o sportovce. „Kdyby je zločinný režim (ruského vládce Vladimira) Putina nedonutil, aby museli bojovat ve válce za svoji zemi, tak by možná na té olympiádě mohli nastoupit a možná by i oni mohli být nositeli nějakých medailí, jako to tehdy byla Věra Čáslavská,“ sdělila Černochová. Přijde jí, že Vích neví, o čem mluví, protože symbolika podle ní byla zcela zřejmá.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Mašek si myslí, že helma s portréty zabitých sportovců svůj účel splnila, protože se o tom hodně diskutuje. Na druhou stranu je prý Mašek „člověk zvyklý dodržovat pravidla“, takže diskvalifikaci považuje kvůli předchozímu upozornění za oprávněnou.

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Turek prohlásil, že otázky náměstka Vícha „tolik nevnímal“, ale vnímá sportovní diplomacii jako něco, co do sportu patří. „Takže já netvrdím úplně, že do sportu nepatří politika a diplomacie – svým způsobem ano – historii máme plnou příkladů, ať už pingpongová diplomacie, nebo i v třicátých letech olympijské hry v nacistickém Německu – myslím si, že to všechno byly věci, které té situaci vlastně pomohly,“ řekl Turek s tím, že mít obrázky na helmě nikomu nemůže vadit.

Olympiádu prý Turek nesleduje, nicméně diskvalifikaci by považoval za závadnou, pokud by tam byli sportovci z Ruska – „což myslím, že nebylo“. „Pokud vyřazujeme ruské sportovce ze sportovních klání, tak potom ta pravidla mají patřit všem,“ sdělil. Turek se domnívá, že sportovci nejsou reprezentanti politické síly, která v zemi vládne. „Osobně si myslím, že sport by měl být politicky neutrální. To, že se to prakticky neděje... to by pak znamenalo vyřadit, já nevím, pana (Dominika) Haška z veřejného prostoru, protože vydělával miliony dolarů v Rusku, když tam hrál,“ sdělil.

Poslanec Bartoš vnímá, že diskuze je o tom, zda sport má politický přesah. Zrovna olympiáda ho podle něj má i historicky – „první olympijské hry se měly pořádat v momentě, kdy se ve světě zastavily války“. Politici podle něj blahopřejí sportovcům, vyzdvihují jejich úspěchy a tím podle něj do olympiády zasahují. Věří, že zákaz pro ruské sportovce vystupovat pod ruskou vlajkou je správný. Vích to podle Bartoše svým vyjádřením přetáhl do úplně jiného kontextu. Bartoš by Heraskevyčovu helmu na závodě akceptoval. Není to podle něj reference na žádný režim, ale „prostě vzpomínka, nějaké uznání, pieta – ‚vzal jsem naše kamarády sportovce s sebou, byť jsou mrtví‘“.

Podle Bartoše je vidět, že téměř jakákoliv věc, která se objeví ve veřejném prostoru – i otázka piety – je přetavována do „jakoby ruského narativu“. Vích podle Bartoše z triviální otázky, jestli byla diskvalifikace Heraskevyče správná, udělal politickou frašku. „Ještě si tam vlastně posteskl, že vlastně ani ti Rusové tam nemohou vystupovat,“ dodal Bartoš.

Černochová by chtěla na obranu dát minimálně 2,35 procenta HDP

Podle Maška vyjádření posledních dní a měsíců z ministerstva obrany v žádném případě neukazují na proměnu obranné politiky a vztahu k Rusku. Z hlediska možného ohrožení je Ruská federace pro českou vládu na prvním místě, tvrdí.

K varováním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by bylo klamné věřit, že ruskou invazi je možné spolehlivě ukončit rozdělením Ukrajiny, stejně jako bylo klamné věřit, že mnichovská dohoda o obětování československého pohraničí ochrání Evropu před válkou, Mašek sdělil, že jde o dva různé příběhy. „V osmatřicátém roce byla republika připravena se bránit, byli jsme dobře připraveni a mocnosti nás té možnosti obrany zbavily,“ řekl. V současnosti podle něj probíhá čtyři roky tvrdý konflikt, který se dostal do jistého stavu a nyní se jedná o míru i za cenu „možná nějakých územních ústupků“.

Černochová prohlásila, že někdy z hnutí ANO měla pocit, že politiku appeasementu mají jeho členové rádi. „Když říkají: ‚Hlavně ať tady neposíláme žádné zbraně na Ukrajinu a nevyvoláváme tím válečný konflikt.‘“ Dějinný sled událostí byl podle ní trochu jiný, protože podle ní v době, kdy se Československo mohlo do konfliktu nějakým způsobem vložit „a měli jsme tady velmi silné zbrojovky a měli jsme na to vojensky a materiálně, tak zde nebyla politická vůle“.

„A to je něco, co já vyčítám vládní koalici, že oni škrtají finanční prostředky do rozpočtu resortu obrany,“ řekla Černochová s tím, že rozpočty na obranu se nejvíce začaly navyšovat v roce 1938 a 1939, ale to už podle ní bylo pozdě. Proto si myslí, že je zapotřebí nyní nedávat pouze dvě procenta na obranu, ale dávat minimálně 2,35 procenta, tak aby tam byl nějaký pokrok v modernizaci armády a aby se do roku 2035 dostalo Česko tam, kam má.

Hosté OVM dále diskutovali o české muniční iniciativě, parlamentní kontrole výdajů na obranu za minulé vlády premiéra Petra Fialy (ODS), příjmech státního rozpočtu od ukrajinských uprchlíků, o krocích současné vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) při posilování tuzemské bezpečnosti či o vystoupení ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Mnichovské bezpečnostní konferenci.