Zástupci zemí EU odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku

Nahrávám video

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Podle dosavadních informací by mělo jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.

„Jedná se o demonstraci toho, že pokud ty firmy budou narušovat sankce, čekají je postihy. Vidíme třeba, že velké banky v Turecku, Číně nebo Spojených arabských emirátech, které byly poměrně přátelské vůči ruským subjektům, tak najednou přestaly přijímat platby z Ruska kvůli obavám z těch sekundárních sankcí,“ podotkl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rusko kvůli sankcím patrně nezkolabuje, tvrdí expert

Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.

Ruská ekonomika se podle Svobody v souvislosti s invazí na Ukrajině potýká s problémy. „Je tam obrovské rozšíření zbrojní výroby. Produkce tanků vám zvedne HDP, ale nezlepší to blahobyt občanů. Rusko naráží na vleklé problémy, protože válčí, lidé mu odešli do zbrojního průmyslu a chybí jinde. Vidíme stagnaci zbrojního průmyslu, nedostatek lidí a hrozbu inflace,“ popsal Svoboda.

Nahrávám video

Doplnil, že Moskvu hospodářský kolaps pod tíhou sankcí pravděpodobně nečeká, v zemi se spíše začne projevovat pozvolný ekonomický úpadek. „Rusko čeká pozvolná primitivizace, pokud neudělá nějaký ekonomický zázrak. Je to docela logické. Nemůžete se zapojit do světového obchodu, dovážet technologie a vyrábět si všechno sami,“ dodal Svoboda.

Unie nedokáže Rusko citelně zasáhnout, míní ekonom

Podle ekonoma a člena NERV Petra Zahradníky neumí EU ekonomicky zasáhnout to, co by Rusko skutečně bolelo. „Už z těch první reakcí v únoru 2022 a z prvních sankcí bylo zjevné, že toto není munice, která by byla schopna zastavit válku. Existovala očekávání ve smyslu toho, že bude možné Rusko ekonomicky limitovat, ale to se nenaplnilo, ruská ekonomika se přeorientovala na válečné hospodářství. (…) Po dvou letech tady máme třináctý sankční balík. Proč jsme takto vehementně nepostupovali od samého začátku? Ukazuje se, že ta účinnost asi úplně hvězdná nebude,“ poznamenal v Interview ČT24.

Dodal, že optikou standardních statistických ukazatelů to dokonce vypadá, že se ruské ekonomice daří téměř nad očekávání dobře. Jde ale podle něj o ekonomiku úplně jiného charakteru, než na co jsme v demokratickém světě zvyklí, odráží jinou kvalitu i nastavení společnosti. „A sám si kladu otázku, jak je tato ekonomika udržitelná,“ dodal.

Nahrávám video

Matesová: Evropské sankce se masivně obcházejí

Ekonomka a bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová zdůraznila, že hlavním problémem je, že jsou evropské sankce masivně obcházeny. Na rozdíl od těch amerických, protože americká legislativa umožňuje vznést sankce i proti vlastním firmám, které tyto postihy obcházejí.

„A nejde jen o obcházení sankcí z hlediska čínských a indických firem, ale je potřeba se začít dívat na to, jak lépe demotivovat z toho obcházení sankcí evropské firmy,“ řekla Matesová v Událostech, komentářích.

Jako příklad uvedla sankce na dodávky luxusního zboží do Ruska: „Podle oficiálních německých statistik jen v prvním roce ruské invaze zvýšily německé automobilky vývoz svých aut do Kyrgyzstánu o více než čtyři tisíce procent. Tam je ale volná celní unie s Ruskem – takže cokoliv přijde do Kyrzgyzstánu, může jít volně do Ruska. A totéž se týká většiny postsovětských republik.“

Nahrávám video

Omezení pohybu ruských diplomatů zatím chybí

Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“.

Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Praha ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl tento týden ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.

„Bude to legálně velice obtížné, nesmí to narušit základní diplomatická pravidla, navíc na sebe zde narážejí zájmy jednotlivých členských států,“ řekl ke snaze Prahy omezit pohyb Rusů výzkumný pracovník EU Institute for Security Studies Ondřej Ditrych.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) podotkl, že úřady by se měly v budoucnu zaměřit na řešení obcházení sankcí místo jejich rozšiřování. „V momentě, kdy sankce nejsou dostatečně dodržovány, tak nefungují, jak by měly. Na seznam se nyní dostává dalších zhruba dvě stě entit. To, že se sankce obcházejí a obchod probíhá jinými kanály, je důležitější, než přidávání dalších sektorů,“ řekl Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...