Prezidentští kandidáti řekli, jak se staví k podpoře Ukrajiny i kam by měla hlava státu jezdit na zahraniční cesty

Nahrávám video

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

24. února 2022 započala ruská invaze na Ukrajinu – reakcí na ni jsou i evropské sankce. Měsíc poté byl v Česku v návaznosti na ně zmrazený majetek za stovky milionů korun. Nyní se již pohybuje kolem deseti miliard.

„Samozřejmě je potřeba, aby ty sankce všichni dodržovali. Ano, Ukrajinu je potřeba podporovat – to se i děje. Evropa to dělá, členské státy to dělají,“ uvedl kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO).

„Je to záležitost, která souvisí s našimi spojeneckými závazky, takže bych to bral jako jednu ze základních věcí, které jsou,“ míní kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta (SPD).

„Na Ukrajině se rozhoduje o naší svobodě a míru pro celou Evropu. Ukrajinu musíme podporovat a vůči Rusku se musíme umět jasně vymezit,“ odpověděl kandidát na hlavu státu Pavel Fischer.

I proto se vedla debata o tom, aby Česko mělo možnost vytváření vlastních sankčních seznamů. Vláda urychlila práce na takzvaném Magnitského zákoně – a národní opatření tak budou moci již příští rok doplňovat ta evropská.

„Musíme dodržet koordinované sankce proti Rusku a musíme podporovat Ukrajinu, protože kdybychom to neudělali, tak ten dopad pro nás bude mnohem horší,“ konstatoval prezidentský kandidát Petr Pavel.

„Je to extrémně důležité. Sankce proti Rusku jsou extrémně důležité a podpora Ukrajiny je extrémně důležitá,“ myslí si kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

„Je potřeba pomáhat zemím, které jsou napadeny, kde jsou trpící, takže ta podpora tady musí být jak ekonomická, tak samozřejmě i jaksi ta humanitární,“ podotkl kandidát na post prezidenta Tomáš Zima.

Česko Ukrajině poskytuje také vojenský materiál. A současný kabinet Petra Fialy (ODS), jehož řádný mandát se bude částečně překrývat s funkčním obdobím nového prezidenta, chce v této podpoře pokračovat.

„Kdyby se to stalo nám, také budeme chtít, aby nám například naši sousedé či spojenci pomohli. Takže si myslím, že je to správné. Ale v každé chvíli bychom neměli zapomenout ani na to, jak se žije českým občanům,“ okomentoval kandidát na prezidenta Josef Středula.

„Ukrajinci bojují za vlastní svobodu. Bojují vlastně i za to, aby se Rusko neroztahovalo dále do Evropy, takže musíme Ukrajinu podporovat,“ soudí kandidát na hlavu státu Marek Hilšer.

„Takové zemi je potřeba pomoct. Ať už konflikt vznikl jakýmkoliv způsobem, tak Ukrajina byla prohlášena za svobodnou zemi, bez jakýchkoliv podmínek,“ uvedl prezidentský kandidát Karel Diviš.

Členství Česka v EU a NATO

Některé otázky ČT kandidátům položila formou dotazníku s odpovědí buď jednoznačné ANO, nebo NE. S členstvím Česka v Evropské unii souhlasí téměř všichni uchazeči o Hrad – výjimkou je Jaroslav Bašta.

Ale ani Bašta se nevymezil vůči faktu, že Česká republika je součástí Severoatlantické aliance. Zde se na odpovědi shodli všichni kandidáti na prezidentský post – s členstvím v NATO souhlasí.

Stejně tak vypadal vyplněný dotazník i v případě otázky na zahraniční summity. Všichni kandidáti, pokud by v přímé volbě hlavy státu uspěli, deklarují, že by se takových jednání osobně zúčastnili.

Zahraniční cesty

A kam by měl prezident dle jednotlivých kandidátů jezdit na zahraniční cesty? Například bývalý prezident Václav Havel ještě před rozdělením Československa vyrazil v roli prezidenta nejprve do Německa. Velmi známá je i jeho první návštěva Spojených států. Po rozdělení zemí tak jako první prezident samostatné České republiky vyrazil na Slovensko. Tuto tradici dodržovali i jeho následovníci. K východnímu sousedovi by vyrazili i někteří kandidáti.

„Je to země, která je nám nejblíž a je potřeba s ní budovat vztahy. Druhá, si myslím, velmi důležitá cesta, kterou by měl uskutečnit, by měla být do Německa,“ říká Nerudová.

„Na prvním místě jsou naši sousedé: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko. Nesmíme zapomínat na Francii, se kterou máme velmi zanedbané bilaterální vztahy. A na severu Evropy se rozhoduje o naší bezpečnosti,“ uvedl Fischer.

„(Prezident) musí jezdit do všech zemí, kde máme nějaký náš národní zájem – ať už ekonomický, bezpečnostní nebo politický. Myslím, že primárně by to měly být země našich sousedů. A potom země, se kterými máme nejčilejší obchodní vztahy,“ míní Pavel.

Zatímco Václav Havel během prvních dvou let ve funkci prezidenta samostatné České republiky mířil nejčastěji do Rakouska a Spojených států, jeho nástupci Václav Klaus a Miloš Zeman začali navštěvovat i země bývalého Sovětského svazu a Čínu. Cesty mimo EU zmiňují i kandidáti.

„Hlavně mimo Evropu, protože si myslím, že naše firmy vyvážejí 87 procent do EU, takže ten potenciál tam je. Já jsem to dělal – byl jsem v Indii, Singapuru, Thajsku, Turecku, Maroku,“ sdělil Babiš.

„Jsme země, kde více než sedmdesát procent HDP závisí na výsledcích českého exportu. Takže prezident by měl brát v úvahu především ekonomickou diplomacii,“ soudí Bašta.

„Tam, kde může pomoci Česku, nebo naopak, kde se může něco zajímavého dozvědět a pomoci třeba s implementací něčeho dobrého a užitečného u nás,“ sdělil Diviš.

Prezident má podle části kandidátů Českou republiku v zahraničí nejen reprezentovat, ale také prosazovat její zájmy – a to nejen na státních návštěvách jiných zemí.

„Jedna skupina jsou samozřejmě zasedání různých summitů, kde je Česká republika členem. To je zasedání OSN, platforma Evropské unie a NATO,“ poznamenal Zima.

„Prezident by měl jezdit také tam, kam ho vyšle vláda, protože je reprezentantem státu a měl by to koordinovat samozřejmě s vládou, protože vláda je tím, kdo tvoří zahraniční politiku,“ řekl Hilšer.

„Mělo by to být v souladu s vládou České republiky a v dohodě. A všude tam, kde se jednak děje něco důležitého a co souvisí se zájmy Česka, ale také by měl propagovat Českou republiku,“ domnívá se Středula.

Na které cesty hlava státu vyrazí sama, a kam vezme také takzvanou podnikatelskou misi, bude rozhodovat nový prezident, kterého voliči vyberou z devíti kandidátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...