Uděláme vše pro plnění závazků NATO, řekl Babiš po jednání s Ruttem

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Česko je podle Rutteho od vstupu do Aliance spolehlivým spojencem a je odhodláno přispívat ke společné obraně. Připomněl, že se NATO kvůli bezpečnostní situaci ve světě loni rozhodlo zvyšovat obranné výdaje.

„Zvyšování obranných výdajů je zásadní, abychom měli síly, zdroje a schopnosti chránit naše obyvatele. Víme, a platí to pro všechny spojence, že rozhodování o rozpočtech a navyšování prostředků na obranu není jednoduché. Nakonec je však bezpečnost základem prosperity,“ řekl Rutte.

Nahrávám video

Šéf NATO vedle toho ocenil, že vláda se rozhodla pokračovat v muniční iniciativě, která Ukrajině výrazně pomáhá. Podle něj má iniciativa skutečný dopad. Rutte vyzval spojence, aby ji nadále financovali. Poslední útok na Ukrajinu podle něj ukazuje, jak je Rusko v konfliktech „necitlivé“ a neštítí se zabíjet civilisty.

Babiš na brífinku avizoval, že Česko na páteční videkonferenci zástupců čtyřicítky zemí o poválečném uspořádání Hormuzského průlivu předloží konkrétní nabídku, jak pomoci při zajištění jeho bezpečnosti. Podle Deníku N chce Babiš spojencům nabídnout sofistikovanou armádní techniku. „Nechci o tom mluvit do detailu. Je to samozřejmě záležitost, ve které my jsme silní, náš průmysl je silný, naše technologie jsou silné. Myslím, že to naše přátele i prezidenta USA Donalda Trumpa potěší,“ řekl Babiš.

Nahrávám video

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který u jednání byl také přítomen, po tiskové konferenci novinářům řekl, že v tuto chvíli nejde o detailní hodnocení konkrétních čísel, ale spíše o koordinaci před nadcházejícími jednáními spojenců. Na jednání byl také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle něj bylo setkání velmi přátelské, velmi konstruktivní a velmi důležité.

Podle prezidenta Rutte kontaktuje země, u nichž by mohl nastat problém

Prezident Petr Pavel ve středu označil schůzku za logickou. Šéf NATO podle něj před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.

Nahrávám video

Pavel již dříve informoval, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Z nedávného vládního usnesení nicméně vyplývá, že armádní letadlo mířící na summit Babišova administrativa vyčlenila pro premiéra, ministra zahraničí Macinku a ministra obrany Zůnu.

Prezident má s Aliancí výjimečné zkušenosti. V minulosti totiž působil jako předseda vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenská autorita celé organizace. Pavel tak byl nejvyšším vojenským představitelem Aliance – působil mimo jiné jako prostředník mezi náčelníky generálních štábů všech členských zemí a politickými orgány NATO.

Rutte tedy v rámci struktury organizace zastává nejvyšší politicko-civilní post, zatímco Pavel zastával nejvyšší vojenskou pozici a pro generálního tajemníka byl jeho hlavní vojenský poradce. Mezi ústřední úkoly generálního tajemníka podle oficiálního webu patří odpovědnost za řízení diskusí, usnadňování rozhodovacího procesu a zajištění provádění politických rozhodnutí, které jsou výsledkem konsenzu jednotlivých vlád členských zemí – a právě to je důvod jeho schůzek s jednotlivými premiéry a prezidenty.

Na osobě, která zastává post generálního tajemníka, se dohadují členské vlády a ideálně by mělo jít o někoho, kdo dokáže zajistit konsenzus ve vojenských otázkách napříč členskými státy a následně tento politický konsenzus pomoct převést do reality. To se týká i dohody, na které se členské státy shodly loni v Haagu, když se zavázaly dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Jediné Španělsko tehdy uvedlo, že zůstane u svých dvou procent.

Nahrávám video

Obranné výdaje pod, nebo nad dvěma procenty?

Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Česká vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou při zahrnutí projektů na jiných ministerstvech, které mají souviset s obranou.

Nedostatečné podílení se na společných závazcích se v bezpečnostní komunitě označuje za efekt černého pasažéra – členové skupiny využívají společné statky, služby nebo výhody, aniž by za ně zaplatili nebo se podíleli na jejich vytvoření. V případě NATO by mohlo jít o potenciální využití článku 5 Severoatlantické smlouvy i přes to, že na obranu sám stát, který článek aktivoval, smluvená procenta nedává. Tento fenomén se objevuje, protože bezpečnost je považována za veřejný statek, z něhož nelze nikoho snadno vyloučit, i když na něj nepřispívá.

Fenomén černého pasažéra pak může vést k tomu, že bezpečnostní opatření nejsou dostatečně financována nebo realizována a že eroduje důvěra, protože ostatní členové, kteří poctivě přispívají, mohou být frustrováni, což vede k rozpadu spolupráce. Teoretickým řešením efektu černého pasažéra je potenciální vynucení příspěvků nebo změna struktury organizace tak, aby byl neplnící subjekt alespoň částečně vylučitelný.

V praxi se s tímto fenoménem mohou setkat jednotlivci například při placení daní, kdy i neplatiči veřejné statky jako zdravotnictví, veřejné osvětlení či služby policie mohou využívat.

Růžička z ANO si nemyslí, že Pavel by byl na summitu NATO přínosem

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) si nemyslí, že by prezident Pavel byl na summitu v Ankaře přínosem. „Máme jasně daná pravidla. Do Ankary má letět premiér, ministr zahraničí a obrany. (...) Pan premiér tam vysvětlí věci, co se týkají našeho rozpočtu,“ řekl Růžička. Podle něj bylo výboru pro obranu avizováno, že Česko dvě procenta HDP na obranu splní. „Je tam naplánováno asi 2,1 procenta,“ dodal.

Růžička si nedovede představit, že by NATO Česku neuznalo investice do infrastruktury jako výdaje na obranu.

Bývalá ministryně obrany a předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS) se ale obává, že republika bude mít problém se splněním aliančního závazku na obranu, protože v rozpočtu je v rámci bezpečnosti „celá řada výdajů, které nesouvisí s obranou“. „Jsou tam věci, které se týkají dopravní infrastruktury, a nikoliv té, která by se dala obhajovat jako infrastruktura, která pomůže našim spojencům třeba při pobytu nebo poskytování nějakých dalších služeb v rámci přesunu vojáků NATO,“ řekla.

Česko je podle Černochové zemí, která v jistých ohledech může úspěšně žádat od NATO uznání některých dopravních investic jako investic do obrany, ale „rozhodně ne ty investice, které jsou součástí rozpočtu“. Domnívá se, že Rutte přijíždí do Prahy s jasným apelem na vládu a premiéra, aby rozpočet na obranu navýšili. Američané to podle Černochové řekli naprosto jasně, když sdělili, že „žádní černí pasažéři v Severoatlantické alianci trpěni nebudou“.

Pochyby o tom, že NATO výdaje do dopravní infrastruktury uzná jako výdaje na obranu, má i Národní rozpočtová rada.

Europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová se domnívá, že vládní představitelé se pokusí o to, aby dvě procenta HDP na obranu byly splněné alespoň opticky. Otázka, zda některé výdaje jiných ministerstev než resortu obrany NATO uzná, závisí podle Gregorové na tom, do čeho se přesně bude investovat. „Myslím si, že ať už by to bylo tak či onak, i kdyby ta minimální hranice dvou procent byla naplněná, tak je to pořád strašně málo,“ myslí si.

Vláda by si podle europoslankyně měla uvědomovat, že Česko se nachází v kritické situaci z hlediska toho, jak moc máme pomýšlet na naši i evropskou část obrany. Jako indikátory měnící se evropské bezpečnosti zmínila mimo ruskou válku proti Ukrajině také komentáře prezidenta USA Donalda Trumpa na adresu Grónska a celé Aliance. Trump mimo jiné označil členské státy NATO za zbabělce a často zpochybňuje jejich roli v konfliktech po historicky jediné aktivaci článku 5, která přišla po teroristických útocích 11. září 2001.

Podle europoslance a člena předsednictva hnutí SPD Ivana Davida jsou výdaje na obranu záležitostí Česka. „Neměli bychom být poskoky někoho jiného, kdo nám sem přijde říkat, co musíme dělat,“ míní David. Tuzemští politici mají mít závazky především k českým občanům a k jejich bezpečnosti, dodal. Vyzbrojování podle něj neodpovídá tomu, že se současné války vedou jinými prostředky. Vojenští činitelé, mezi které řadí i Rutteho, jsou podle něj „agenti zbrojních firem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 2 hhodinami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 3 hhodinami

Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 8 hhodinami

„Profesionalita i obětavost.“ Pavel ocenil záchranáře po misi ve Venezuele

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.
před 9 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.