Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

„Vláda schválila naprosto klíčový hospodářský dokument,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), podle něhož je hospodářská strategie detailním souborem strategických opatření, která jsou základem pro dosažení hospodářského růstu.

Na hospodářské strategii podle Havlíčka pracovaly desítky lidí. „Je třeba říci, že východiskem se stává to, že tahounem hospodářství bude privátní sektor, a nikoliv stát,“ dodal Havlíček, podle něhož bude úkolem státu vytvořit pro privátní sektor předvídatelné prostředí. Strategie bude detailně představena v pátek.

Schválený dokument je rozdělen do několika sekcí hospodářství. V energetice například počítá s výkupem akcií minoritních akcionářů společnosti ČEZ, investicemi do jádra i plynu, přičemž cílem je snížení cen energií. Ve vzdělávání chce klást důraz na rozvoj oborů korespondujících s poptávkou na trhu práce či na internacionalizaci vysokých škol a změnu systému jejich řízení. K podpoře výstavby a bydlení strategie zmiňuje změny stavebního zákona či reformu nájemního trhu.

V dopravě vláda připravila plán na dokončení dálniční sítě, modernizaci koridorových tratích či zahájení výstavby vysokorychlostních tratí. Další části strategie se věnují cílům v oblasti digitalizace, surovinové bezpečnosti, podnikatelského prostředí nebo financí.

„Chceme méně dotovat a více motivovat k investicím,“ řekl Havlíček

Jedním z hlavních bodů hospodářského růstu budou podle Havlíčka investice. Vláda je chce podpořit prostřednictvím finančních nástrojů EU, větším využitím PPP projektů nebo investicemi státních firem. „Chceme méně dotovat a více motivovat firmy k investicím,“ zdůraznil ministr. Strategie vychází z dokumentu, který představilo hnutí ANO už loni před volbami.

Dokument podle šéfa resortu průmyslu a obchodu obsahuje časový harmonogram pro plnění jednotlivých opatření. Řízením a kontrolou dodržování strategie byl podle ministra pověřen tým pod ministerstvem průmyslu, který povede sám Havlíček.

Strategie je podle předsedy nejsilnější opoziční ODS Martina Kupky v mnoha směrech správná. Jmenoval například investice do jaderných zdrojů, rozvodné soustavy i obnovitelných zdrojů, spojení vzdělávání s praxí a snazší přístup zahraničních kvalifikovaných pracovníků na český pracovní trh. Kupka se ale pozastavil nad tím, že u slibů nejsou vyčísleny konkrétní náklady. Postavil se také proti zestátnění ČEZu, který by měl podle něj využívat dostupné peníze na investice, nikoli na výkup akcií od menšinových vlastníků energetické společnosti.

Avizovanou snahu o zlepšení podmínek pro soukromý sektor označovali v minulých měsících jako správný krok také analytici. Zároveň však byli často skeptičtí k jednotlivým krokům, velká část z nich byla kritická například k plánovanému zestátnění ČEZu.

„Stát má nastavit podmínky pro to, aby se privátní sektor mohl rozvíjet, a v tom je ta hospodářská strategie opravdu velmi zajímavá. Dovolím si říci, že je to možná nejpropracovanější hospodářská strategie, jakou jsme kdy měli,“ míní ekonom z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Bělohradský.

Strategie má ovšem podle něho i slabou stránku. „Možná až příliš vytváří dojem, že vše může být financováno zapojením soukromého sektoru, ale je tam patrné, že i veřejná stránka bude muset být velmi výrazná. A to se v té strategii neřeší vůbec, jakým způsobem vláda tu veřejnou část hodlá financovat,“ dodal.

Zvláštní dlouhodobý pobyt pro uprchlíky z Ukrajiny

Kabinet v pondělí také schválil nařízení, podle něhož budou mít uprchlíci z Ukrajiny i letos možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Šéf SPD Tomio Okamura přitom dopoledne avizoval, že ministři za hnutí SPD budou na vládě hlasovat proti návrhu nařízení. Okamura postoj SPD zdůvodnil tím, že by žádní cizinci neměli mít zjednodušené podmínky pro získávání dlouhodobých pobytů oproti ostatním. „Je potřeba, aby všichni splnili standardní podmínky a nebyly výjimky,“ dodal ráno před zasedáním koaliční rady.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nicméně domnívá, že tuzemský trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. „Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků,“ upozornil s tím, že cílem je i posílení částečných úvazků.

„Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění,“ uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440 tisíc korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110 tisíc korun. Děti žadatelů musí v tuzemsku chodit do školy.

V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba osmdesát tisíc Ukrajinců, získalo ho více než šestnáct tisíc lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva ale autoři nařízení podmínky vytvářeli s přihlédnutím ke standardním kritériím, které musí cizinec pro získání pobytu v Česku splnit.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po zasedání kabinetu řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. „Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat,“ dodal.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022, osm let od zahájení ruské agrese proti sousední zemi. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo na konci loňského roku v Česku 393 056 lidí, tedy zhruba 3,6 procenta populace.

Zmocněnec pro transformaci nemocnic

Vláda v pondělí také jmenovala zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nového nemocničního komplexu, jímž se dle ministerstva zdravotnictví stane Pavel Scholz. Od února mají tři z pěti nemocnic řízených ministerstvem nové ředitele, Bulovka a Vinohrady (FNKV) nově jednoho.

„V nejbližším období se chci soustředit na doplnění odborného týmu, nastavení užší spolupráce s vedením dotčených fakultních nemocnic a na přípravu analytických i koncepčních materiálů,“ uvedl Scholz v tiskové zprávě resortu zdravotnictví. Následovat podle něj budou analýzy provozu a kapacit a ve spolupráci s hlavním městem příprava architektonicko-urbanistického řešení.

Babiš po jednání kabinetu podotkl, že Thomayerova nemocnice v Krči, vinohradská nemocnice, Bulovka a Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) vznikly „strašně dávno“. „Proto je velmi důležité, abychom měli v Praze novou supermoderní nemocnici,“ míní. Výstavbu takové nemocnice považuje za druhou nejtěžší investici po stavbě jaderné elektrárny.

Premiér také sdělil, že minulý týden navštívil moderní nemocnici v Bratislavě. Původně se měla stavět formou veřejně-soukromého partnerství, takzvaného PPP projektu. Nakonec stavbu za asi 5,9 miliardy korun vybudovala finanční skupina Penta Investments. Jak bude financovaný český projekt, vláda podle premiéra zatím neví. „V tuto chvíli jdeme cestou, že stát bude investor. Ale možná se rozhodneme, že uděláme soutěž na PPP projekt, že by to stavěl někdo jiný,“ nastínil.

Místo, kde bude objekt stát, zatím zveřejněno nebylo. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na začátku února řekl, že kromě dříve diskutovaných Letňan se zvažuje ještě další místo. „S větší pravděpodobností v tuto chvíli diskutujeme o Letňanech, ale je to předmětem právě té prvotní analýzy, kterou teď děláme,“ upřesnil tehdy.

Do nového areálu by se podle Vojtěcha měla přesunout část nemocnic, které se nacházejí na pravém břehu Vltavy, tedy Bulovka, Vinohrady a VFN. Příprava na přesun bude podle Vojtěchova lednového vyjádření hlavním cílem nového ředitele Bulovky a FNKV Petra Koloucha, který dosud vedl Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy.

V Praze je od letošního ledna pět fakultních nemocnic řízených resortem zdravotnictví a Ústřední vojenská nemocnice řízená ministerstvem obrany. Sloučení sousedících FN Motol a Nemocnice Na Homolce od ledna 2026 oznámil loni v dubnu tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten k Vojtěchově postupu letos v lednu řekl, že obecně považuje slučování nemocnic v Praze za krok správným směrem. Pozastavil se ale nad tím, že nové ředitele ministr jmenoval přímo a nevypsal výběrové řízení.

Další projednávané body

Nesouhlasné stanovisko vláda zaujala k návrhu poslanců opoziční KDU-ČSL na zkrácení povinné doby pojištění pro získání nároku na penzi o deset let na 25 let, oznámil po jednání kabinetu Juchelka. Vláda podle něj v souladu se svým programovým prohlášením připravuje změnu stávajících parametrů systému důchodového pojištění.

Vláda odmítla i návrh skupiny opozičních poslanců na uzákonění podmínek pro provoz soustav domovních čistíren odpadních vod. Cílem novely je podle autorů z klubů KDU-ČSL, STAN a Pirátů zajištění odborného provozování těchto čistíren, možnosti kontroly a zvýšení ochrany životního prostředí. Podle vládních legislativců by ale nebyla navrhovaná regulace použitelná a kabinet tak zákonodárcům k předloze pošle záporné stanovisko.

Vláda na zasedání také probírala doplnění pracovní skupiny, která se zabývá přípravou české kandidatury na pořádání úvodních etap slavného cyklistického závodu Tour de France v Česku. Její součástí nově budou ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) a předseda Národní sportovní agentury (NSA) Karel Kovář, který ve skupině nahradil bývalého šéfa NSA Ondřeje Šebka. Kabinet by měl od pracovní skupiny dostat kompletní podklady do konce října.

Babišova vláda také schválila návrh zákona, který předpokládá, že správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.

Normu už na konci roku 2024 projednal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), sněmovna ji však nestihla do konce volebního období loni na podzim schválit. Bez zákona, který by stanovil povinnosti pro správu mechanismu, by v Česku hrozila právní nejistota, která by mohla znevýhodnit české vývozce a dovozce vůči konkurenci z jiných členských zemí EU.

Vláda rovněž rozhodla o tom, že nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB Štěpán Kochánek, který bude funkci předsedy vykonávat od středy. Drábová vloni na začátku října ve věku 64 let zemřela.

Ministři v pondělí také rozhodli o tom, že Technologickou agenturu ČR povede bývalý rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Dosavadní předseda Petr Konvalinka podle Havlíčka skončil. Od začátku února je děkanem Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Nový předseda Sklenička považuje za klíčovou mimo jiné spolupráci se špičkovými zeměmi a propojování výzkumu s transformací a modernizací českého průmyslu.

Babiš po jednání kabinetu informoval rovněž o tom, že prezidentovi Petru Pavlovi jako nového kandidáta na post ministra životního prostředí navrhl poslance Motoristů Igora Červeného.