Vondráček slíbil zrušení „pendrekového zákona“. Rakušan je proti

Radek Vondráček v diskusi uvedl, že příslušný paragraf trestního zákoníku do českého právního řádu nepatří. „Jak je napsaný paragraf 318a, tak je prostě vágní, je to pendrekový zákon,“ sdělil.

Rovněž Libor Vondráček uvedl, že trestný čin je definován vágně a je v rozporu s principy demokratického právního státu. „Pokud o sobě chceme říkat, že jsme právní stát, musí být trestní právo co nejpřesnější,“ řekl. Zrušení by podle něj mělo být bez náhrady.

Proti zrušení paragrafu se v diskusi postavil Rakušan. Je podle něj nutné mít v současné situaci v trestním řádu instrument, který umožní trestat to, že někdo dodává neutajované informace cizí moci. Může se podle něj jednat například o poskytování fotografií politiků, jejich rodinných příslušníků či kritické infrastruktury nebo vynášení informací, které nejdou v režimu utajované. Takové případy podle něj nyní nejsou trestně postižitelné. „V tom zákoně je jasně napsané, že musí být prokázán úmysl a vazba na cizí moc,“ dodal ministr v demisi.

Zmíněným trestným činem se zabývá Ústavní soud, a to z popudu 24 senátorů, kteří doplnění trestního zákoníku považují za příliš obecně formulované a jde podle nich také o ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny.

Trucpodnik atmosféře neprospívá, říká Bartošek

Politici v Otázkách Václava Moravce debatovali také o ustavující schůzi sněmovny. Rakušan věří, že současná opozice – SPOLU, STAN a Piráti – ukázala, že je schopná hlasovat společně. Jako příklad uvedl podporu nominace Bartoška na předsedu sněmovny.

„My jsme dokonce byli tentokrát takoví, že jsme respektovali vítěze voleb, kterým je hnutí ANO, a to jsme od začátku nezpochybňovali. Drtivá většina poslanců hnutí STAN dala svůj hlas po svém uvážení i Patriku Nacherovi (ANO), který potom získal velký mandát při volbě místopředsedy poslanecké sněmovny,“ řekl Rakušan a poukázal na to, že nabídka nové sněmovní většiny na místopředsednické místo pro SPOLU a STAN nebyla tentokrát naplněna.

Libor Vondráček připomněl, že při volbě vedení sněmovny se hlasuje tajným způsobem, takže podle něj nemůže ani existovat žádný oficiální argument, proč někdo volil nebo nevolil tak či tak. „Já jsem jednoho ze dvou kandidátů opozice podpořil v tajné volbě. Nebudu specifikovat koho,“ nastínil.

Předchozí koalice si podle Libora Vondráčka na začátku zvolila jednoho zástupce opozice, zatímco si navolila pět členů vedení sněmovny. „Vytvořila nějaké klima, které se nezměnilo o 180 stupňů. Snad se změnilo alespoň o devadesát. Takže pořád to rozložení sněmovny tři ku dvěma je daleko demokratičtější než to předchozí pět ku dvěma,“ věří Libor Vondráček.

Bartoškovi nezvolení kandidáta ODS na místopředsedu sněmovny „připadá škoda“. „Jestliže nastupující koalice mluví o tom, že chce zlepšit atmosféru v Poslanecké sněmovně, a začne tím, že jako trucpodnik nezvolí místopředsedu z ODS, tak to skutečně dobré atmosféře nepřispívá,“ řekl Bartošek.

Co se týče rozdělení sněmovních výborů, bylo podle Bartoška jednotlivým stranám nadiktováno, jaké výbory dostanou. Bylo by podle něj férové, kdyby Radek Vondráček řekl, že post předsedy zahraničního výboru chce mít a doufá, že ho dostane.

Podle Radka Vondráčka probíhá v ANO debata o tom, zda bude nominován na předsedu zahraničního výboru sněmovny. On sám nechtěl rozhodnutí předjímat.

Vondráček ze Svobodných by ze sněmovny sundal i vlajku EU

Diskuse se dotkla i tématu vlajek na státních budovách. Předseda SPD Tomio Okamura nechal sundat ukrajinskou vlajku z budovy sněmovny den poté, co byl zvolen jejím předsedou.

Libor Vondráček řekl, že by ze sněmovny sundal i evropskou vlajku. Dlouhodobě prý zastává názor, že na českých budovách mají být pouze české vlajky. „Všechny cizí vlajky budou mizet, předpokládám takový vývoj,“ řekl a po chvíli diskuse o stažení ukrajinské vlajky dodal, že taky nebude vyvěšovat na budovu sněmovny například vlajku fotbalové Sparty Praha.

Radek Vondráček se stažením evropské vlajky nesouhlasí, mluví ale o střídmosti. Je podle něj otázkou, zda téma vlajek neprojednat v nějakém orgánu. Neupřesnil, zda ve stranickém, koaličním či sněmovním.

Rakušan uvedl, že Česko nebylo jedinou zemí, kde ukrajinská vlajka na státních budovách visela. Podle Bartoška bude krok izolovat Prahu od světa. „Sundání vlajky není jen o sundání vlajky, ale o tom, že vydáváme jasný signál, kudy vláda půjde,“ vysvětlil.

Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů Okamurovo gesto označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.