Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Požár haly zbrojařské společnosti LPP Holding policie prověřuje kvůli podezření z teroristického útoku. Podle dostupných informací vyšetřovatelé pracují se čtyřmi verzemi události, všechny počítají s úmyslným zaviněním.

Podle Červíčka je zatím předčasné dělat závěry. „Je příliš brzy na to, abychom hodnotili, co se v Pardubicích odehrálo. Musíme počkat na výsledky vyšetřování,“ uvedl. Zároveň nesouhlasí s už zmíněným výrokem Babiše, podle něhož by si bezpečnost měly zajišťovat především samotné firmy. „Právě stát disponuje informacemi o možných hrozbách a může tak včas varovat,“ zdůraznil bývalý policejní šéf.

Vondráček se Babiše zastal s tím, že „nikdo neříká, že stát nemá bojovat proti terorismu“. Babišův výrok chápe jako připomínku nutnosti kooperace. Míní, že téma související s požárem v Pardubicích by mělo být „dialogem o spolupráci, kdyby se do toho nepletla politika“.

Hřib označil Babišův výrok za důkaz toho, že vláda rezignuje na řešení bezpečnostních hrozeb. „Vnitřní i vnější bezpečnost patří mezi základní funkce státu,“ podotkl. Odmítl představu, že by soukromé bezpečnostní agentury dokázaly chránit před terorismem organizovaných skupin, zvlášť pokud tyto mají zázemí v zahraničí. Připomněl například výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Podle něj navíc lze očekávat, že útoky tohoto typu budou „častější a sofistikovanější“.

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Turek akcentoval, že vláda v tomto směru nic zásadního nezanedbala a že jednotlivé incidenty nelze automaticky přičítat jejímu selhání.

Obranný rozpočet

Debata se následně stočila k financování bezpečnostních složek státu. Turek zdůraznil, že Česko má „rekordní rozpočty na bezpečnostní služby i obranu“ a že se vláda snaží investovat „maximum možného“. Jako příklad uvedl zejména rozpočet Bezpečnostní informační služby (BIS). Ta se na prověřování požáru v Pardubicích rovněž podílí.

Červíček oponoval, že bezpečnost nelze redukovat pouze na rozpočet BIS. Podle něj nestačí financovat jen mandatorní výdaje, ale je nutné investovat také do rozvoje a modernizace. „Musíme stanovit harmonogram a výhled financování, aby složky mohly plánovat a věděly, jak investovat,“ sdělil.

Na otázku moderátora Martina Řezníčka, zda v kontextu současného dění nenastal prostor pro to, aby politici otevřeně řekli, že je potřeba si „utáhnout opasky“, aby bylo možné poslat více peněz na obranu, Vondráček odpověděl, že vláda chce výdaje navyšovat, „ale rozumně“. Podle něj je nejprve nutné definovat výzvy, kterým země čelí, a určit, na co mají peníze směřovat, nikoli nejprve navyšovat výdaje a teprve poté hledat jejich účel. „Čísla jsou taková, že stát šetří všude,“ dodal s odkazem na opozicí kritizované snížení výdajů prezidentské kanceláře.

„Nemůžu poslouchat, jak vláda říká, že navyšuje peníze na obranu,“ reagoval Hřib. Podle něj je načase si přiznat, že obrana je prioritou, „místo aby se peníze dávaly do zemědělství a dotací“, což dle jeho názoru slouží zájmům Babiše a Agrofertu. Vondráček tato slova označil za „demagogii“, na niž prý ani nemůže reagovat. „Agrofert s rozpočtem BIS nijak nesouvisí,“ zdůraznil.

Má jet na summit NATO prezident, či premiér?

Diskuse čtveřice politiků se dotkla také otázky, kdo má tuzemsko zastupovat na červnovém summitu NATO v turecké Ankaře. Premiér Babiš před pár dny uvedl, že se chce summitu zúčastnit spolu s ministrem zahraničí. „Myslím si, že bude nejlepší, když tam pojedu s (Petrem) Macinkou (Motoristé), protože to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás kvůli tomu kritizuje,“ řekl Babiš pro pořad ČT Týden v politice v narážce na spor o výdaje na obranu.

Moderátor Řezníček připomněl, že diplomatickou tradicí na summitech NATO je účast prezidenta , kterého případně doprovází premiér. Výjimkou jsou dle něj pouze situace, kdy se hlava státu nemůže zúčastnit ze zdravotních důvodů.

Červíček je „bytostně přesvědčen, že by tam měl jet prezident“. A to z toho důvodu, že má Pavel vzhledem ke svému předchozímu působení ve strukturách NATO respekt. Podle Hřiba by v normální situaci měl jet prezident. Dodal nicméně, že „když vidím zbabělost pana Babiše, který se nedohodl s prezidentem, možná bude lepší, když bude horké kaštany z ohně tahat on sám“.

Naopak Turek premiérovu cestu podpořil s odůvodněním, že Babiš má s prezidentem USA Donaldem Trumpem dobré vztahy, v otázce rozpočtu má příslušné pravomoci a rozhodnutí své vlády by si měl obhájit. Dodal, že „se s Pavlem těžko vyjednává“. Vondráček s tím souhlasil a Babišovo rozhodnutí označil za „racionální“.

Průzkum společnosti Kantar CZ pro ČT v rámci Trendů Česka ukázal, že 58 procent respondentů se přiklání k tomu, aby Česko na summitu NATO zastupoval prezident. Variantu účasti premiéra Babiše podporuje 39 procent z 1200 dotázaných.

Má Evropa pomoci v Hormuzském průlivu?

V závěru debaty se hosté věnovali také situaci na Blízkém východě, konkrétně otázce bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Řezníček připomněl, že Česko se spolu s dalšími státy připojilo ke společnému prohlášení, které vyjadřuje ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby a zároveň vyzývá k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů o blokaci tohoto klíčového průlivu.

Turek označil přímou vojenskou podporu USA ve válce s Íránem za „nesmysl“. V této souvislosti pozitivně hodnotil postup Macinky, podle nějž se podařilo české turisty ze zemí Blízkého východu „evakuovat velmi rychle“. Podle Turka by se tuzemsko do vojenské spolupráce namířené proti Íránu zapojovat nemělo. Jiná situace by prý však nastala, pokud by o součinnost v rámci NATO požádal Washington.

Podle Hřiba je nejprve potřeba si ujasnit, jaký má případná vojenská operace v Íránu vlastně cíl. Míní, že je namístě ptát se, zda se nejedná jen o „kouřovou clonu“ kvůli zveřejněným spisům sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Zdůraznil, že Evropa tento konflikt nezpůsobila, přesto však ponese jeho následky. „Budeme platit účet za toto válečné dobrodružství,“ myslí si.

Červíček je přesvědčen, že vojenské cíle operace byly předem jasně stanovené a že z hlediska bezpečnosti Blízkého východu i širšího regionu je tato vojenská strategie promyšlená. Výhrady má však k politické rovině, která podle jeho názoru není „úplně doladěná“.

„V nouzi poznáš přítele,“ prohlásil Vondráček s tím, že spojenectví nejsou vždy jednoduchá, ale musí být „jasná“. Evropa podle něj reagovala „svým podivným způsobem“, když nejprve vyjádřila podporu a poté německý kancléř Friedrich Merz začal váhat. Sám nepředpokládá, že by v tuto chvíli Američané evropskou pomoc vyžadovali.