Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů v tuzemsku. Po setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj brání celou Evropu. Zelenskyj poděkoval Česku za pomoc a zmínil potřebu zpřísnit sankce vůči Rusku.
„Z vlastní zkušenosti víme, jak je důležité bránit se agresorovi, ústupky nejsou dobrá cesta, máme porozumění pro to, co Ukrajina dělá a jak se statečně brání,“ prohlásil po schůzce Fiala.
Zdůraznil, že Praha bude i dál pevně stát za Kyjevem. „Velmi dobře si uvědomujeme, že Ukrajina brání celou Evropu, bezpečnost Evropy,“ konstatoval premiér. „Obdivujeme odvahu a vytrvalost ukrajinského lidu,“ dodal. Poděkoval také českým občanům, že pomáhají Kyjevu i vlastními sbírkami a podporují politiku jeho vlády.
Ve spolupráci s Ukrajinou vidí Fiala velkou příležitost pro českou ekonomiku a průmysl. Vývoz podle něj vzrostl o čtvrtinu a připravují se i nové projekty v oblasti dopravy a možnost spolupráce je rovněž v oblasti jaderné energetiky. „České firmy jsou připraveny hrát aktivní roli v rekonstrukci klíčové infrastruktury (na Ukrajině),“ podotkl premiér.
Ten dále slíbil prohloubit podíl Česka na výcviku ukrajinských vojáků, včetně pilotů na letadlech L-39 a F-16. „Výcvik může probíhat třeba v Náměšti,“ zmínil konkrétně Fiala. Komentoval rovněž muniční iniciativu. „Od začátku roku bylo dodáno půl milionu kusů velkorážové munice,“ oznámil premiér. Česko už také zprostředkovalo dodání dvou tisíc kusů těžké techniky napadené zemi.
Fiala nakonec zdůraznil, že jeho kabinet podporuje pouze mír, který zaručí nezávislost a suverenitu Ukrajiny. „Největší bezpečností zárukou pro Kyjev i Evropu je dobře vyzbrojená ukrajinská armáda,“ je přesvědčen předseda vlády.
Ukrajinský lídr následně poděkoval Česku za pomoc od začátku plnohodnotné války. Úspěšně se podle něj rozvíjí spolupráce ve vojenské oblasti, včetně letectví. Ocenil rovněž spolupráci s tuzemským obranným průmyslem. Očekává, že se vzájemné vztahy odrazí v posílení kapacit výroby v jeho zemi. Další společné jednání s českou vládou by rád viděl na Ukrajině.
„Chceme, aby se naše dvoustranné vztahy rozvíjely a měly větší vliv na život v Česku i Ukrajině,“ řekl Zelenskyj. Agresivní chování Moskvy se podle něj nezmění. „Proto je tak důležitá jednota,“ zdůraznil prezident. Je podle něj třeba vyvíjet větší tlak na Rusy a rozšířit sankce, dokud Moskva nezmění chování.
Zelenskyj ocenil společný boj proti terorismu
Ukrajinský lídr předtím zavítal do parlamentu. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mu na úvod představila místopředsedy včetně zástupců opozičního ANO a Pirátů. Ve Sněmovní ulici platila od rána omezení, zejména pro automobily, které zde nesměly ani parkovat. Přístupy částečně zahradily kovové zábrany, u nichž hlídkovali policisté.
„Na Ukrajině si velice vážíme veškeré pomoci, které se nám dostává od České republiky. Bereme to jako společný boj proti terorismu,“ prohlásil Zelenskyj. Poukázal jak na humanitární projekty, tak na muniční iniciativu, v jejímž rámci by mohla Ukrajina obdržet do konce roku ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice.
Pekarová Adamová po schůzce poděkovala za to, že ukrajinští vojáci nepustili ruská vojska dál do Evropy. „Dá se říci, že zachránili celou Evropu včetně České republiky,“ dodala. Vyzdvihla statečnost a houževnatost nejen ukrajinských vojáků, ale celého ukrajinského národa.
Slíbila také, že Praha bude Kyjev nadále podporovat a bude jí poskytovat neustále veškerou pomoc, kterou bude potřebovat. Podotkla, že všichni členové vedení dolní parlamentní komory odsoudili ruskou agresi proti Ukrajině.
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) označil debatu se Zelenským v parlamentu za korektní. Munice podle něho jejím předmětem nebyla. Za prioritu označil opoziční politik mírové rozhovory.
Slavnostního přijetí ukrajinské delegace se účastnili i ministr vnitra Vít Rakušan, ministr průmyslu Lukáš Vlček (oba STAN), ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.), poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar či vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Vznik návratových center
Rakušan odpoledne podepsal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem prohlášení o vzniku návratových center, která by měla ukrajinským uprchlíkům usnadnit cestu zpět do vlasti. Podle Rakušana by měla fungovat asi od července. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Ukrajincům by takzvané unity huby měly nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem vlády je motivovat uprchlíky, aby se do země vrátili kvůli poválečné obnově. Podobná centra by měla vzniknout i v Německu nebo v Polsku.
Jednání s Vystrčilem
Odpoledne Zelenského přijal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Setkal se ale i s vedením horní komory parlamentu a s předsedy výboru pro obranu a bezpečnost a zahraničního výboru. Podle Vystrčila se hovořilo o současné situaci na Ukrajině a vztazích Kyjeva s Washingtonem.
„Shodli jsme se na tom, že situace se zlepšila, že pokud Putin nebude ochoten akceptovat mírové rozhovory, tak by i Spojené státy mohly přitvrdit (zpřísnit sankce), aby jednání mohla začít,“ prohlásil šéf Senátu. Kyjev je podle něj na rozhovory připraven. Zelenskyj je realistou a dělá maximum pro to, aby jeho země měla co nejlepší výchozí pozici pro jednání, dodal Vystrčil.
Česko podle něj prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání.
Dalším výsledkem jednání je možnost, aby se kromě společného jednání vlád obou zemí uskutečnilo také jednání zástupců Senátu a Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu. Mělo by napomoci lepší přípravě na vstup Ukrajiny do Evropské unie, což Česko podporuje, uvedl Vystrčil.
„Pan prezident znovu zopakoval to, že si velmi váží podpory Česka, která je Ukrajině poskytována jak v oblasti zásobování humanitárními dávkami, tak v oblasti přípravy rekonstrukce Ukrajiny, tak v oblasti dodávek zbraní,“ řekl šéf Senátu. I když tématem jednání nebyla přímo česká muniční iniciativa, jejímž prostřednictvím Ukrajina dostává z řady zemí velkorážovou munici, Vystrčil uvedl, že k ní v Senátu nezazněly výhrady ani od zástupců ANO, na rozdíl od členů vedení tohoto opozičního hnutí.
Ukrajinský lídr jednal také se zbrojaři, diskuse byla podle něj plodná a věcná a týkala se konkrétních věcí. „Máme zájem, aby se naše bilaterální vztahy odrazily ve větší výrobě a nových kapacitách na Ukrajině,“ řekl. Setkat se měl také se studenty a ukrajinskou komunitou.
Policie krátce před 19:30 informovala o bezpečném odletu Zelenského z Česka. „Pro nás tím končí rozsáhlé opatření, které měla pod taktovkou Ochranná služba PČR. Podílelo se na něm několik dalších útvarů, dohromady vyšší desítky policistů a v jeho průběhu jsme nezaregistrovali žádné ohrožení pořádku či bezpečnosti,“ napsala policie.
Již v neděli odpoledne přijal na Hradě ukrajinskou hlavu státu její český protějšek Petr Pavel. Hovořili spolu o vývoji situace na Ukrajině, výhledu mírových jednání, ale také možnostech poválečné obnovy, jichž se Česko chce účastnit. Zelenskyj ocenil, že Česko podle něj dělá všechno pro to, aby zastavilo ruskou agresi. Česká muniční iniciativa funguje excelentně, řekl.
Spolupráce v oblasti zdravotnictví
Zelenskyj navštívil Prahu v prezidentské funkci již v roce 2023. Tentokrát přicestoval i s manželkou Olenou. Jeho choť se zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine, což je podle prezidenta Zelenského důležitá platforma pro posílení mezinárodního partnerství a záchranu životů. S ukrajinskou první dámou se už v neděli setkal také český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Každý den přiváží zraněné, dnes jsme měli několik zraněných po leteckém útoku v Kyjevě. Osmdesát tři procent našich obyvatel uvádí, že neustále pociťují stres,“ upozornila na konferenci Zelenská a poděkovala za pomoc. Poptávka na poskytování zdravotní péče v její zemi v posledních třech letech vzrostla třikrát, včetně psychologické péče, podotkla první dáma. Důležitá je podle ní mimo jiné i dálková podpora během složitých chirurgických opatření.
České a ukrajinské nemocnice podepsaly dvě memoranda o spolupráci. Zaměří se na vzdělávání, zavádění evropských standardů v medicíně, vědu i pomoc při obnově poničených nemocnic, kterých je celkově v zemi na tři sta, sdělil ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško.
„Účelem je se společně naučit pomáhat všem, kteří to potřebují, a zachraňovat více životů. Bohužel nás válka staví před velké výzvy vůči životu a zdraví našich občanů. Musíme hledat nové způsoby a metody spolupráce, situace se velmi rychle mění,“ prohlásil Ljaško. Infarkty a mozkové mrtvice se podle něj začínají týkat stále mladších lidí. Dopady konfliktu se budou projevovat ještě v dalších dekádách, obává se Ljaško.
Evropská komise vyčlenila na obnovu ukrajinského zdravotnictví celkem 98 milionů eur (2,4 miliardy korun). Česko se podle Válka podílí na rekonstrukci šesti tamních nemocnic.
Ministr zdůraznil, že spolupráce mezi oběma zeměmi byla vždy úzká. „Musíme v tom pokračovat mnohem větší silou než před válkou,“ konstatoval Válek na konferenci, na níž odsoudil diktátora Vladimira Putina, který podle něj nezná soucit a nezáleží mu na životě. Kyjevu slíbil trvalou a dlouhodobou spolupráci a zdůraznil, že Ukrajina patří do EU.
Zástupci Česka a Ukrajiny podepsali už v neděli memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat.
