USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů

Nahrávám video

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než padesáti spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání otevřené ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského a Austina také německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by bylo pošetilé, kdyby dál nepokračovala spolupráce v ramsteinské skupině. „Urazili jsme tak dlouhou cestu a bylo by upřímně pošetilé (...) nepokračovat v práci na obranné koalici, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Nehledě na to, co se děje ve světě, každý chce mít jistotu, že jeho země nebude vymazaná z mapy,“ dodal.

Podle Zelenského by se měla nyní také prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců při výrobě dronů. „Prosím, investujte do této silné stránky Ukrajiny,“ řekl. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal třináct obětí.

Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Prezident rovněž uvedl, že vyslání vojenských kontingentů spojeneckých zemí na Ukrajinu by bylo jedním „z nejlepších nástrojů“, jak donutit Moskvu k uzavření míru. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.

Slíbená pomoc

Americký ministr obrany Austin slíbil Ukrajině novou vojenskou pomoc za půl miliardy dolarů (12,2 miliardy korun). Balíček podle něj obsahuje munici do protiletadlových systémů, munici a technickou podporu pro stíhačky F-16 a mostní systémy. Další balíčky pro Ukrajinu podle amerického ministra chystají například i Dánsko a Norsko. USA jsou co do objemu vojenské pomoci nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny. „Pokud (ruský vládce Vladimir) Putin spolkne Ukrajinu, jeho apetit jen poroste,“ varoval Austin.

Německý ministr obrany Pistorius na tiskové konferenci zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách. Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem.

České ministerstvo obrany bez podrobností uvedlo, že ministryně Jana Černochová (ODS) při jednání kontaktní skupiny informovala o aktuálních dodávkách munice na ukrajinské bojiště a o dalších formách podpory ze strany České republiky.

Čtvrteční ramsteinská schůzka je poslední za úřadování amerického prezidenta Joea Bidena a není vyloučené, že je úplně poslední, protože příští šéf Bílého domu Donald Trump nebude chtít v tomto formátu pokračovat. V úterý Trump řekl, že doufá, že v rusko-ukrajinském konfliktu se podaří uzavřít příměří do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.

Brigádní generál v záloze František Mičánek České televizi řekl, že budoucí pomoc Trumpa Ukrajině vidí poměrně optimisticky. „Když delší dobu sleduji jeho vyjádření, tak po tom úderném ‚zajistím mír na Ukrajině za 24 hodin‘ už dnes hovoří velmi opatrně, že to bude trvat možná i půl roku,“ upozornil Mičánek s tím, že podle něj Trump začíná vnímat situaci více realisticky než doposud. „Z toho se dá dedukovat, že ani pomoc Ukrajině nebude zřejmě jednorázově utnuta tak, jak původně zaznívalo z blízkého okolí Trumpa,“ domnívá se.

Nahrávám video

Podle Mičánka je ale možné, že bude pomoc realizována jinak, například tak, že USA budou chtít po Evropě za vojenskou pomoc Ukrajině platit. Dodal, že pokračování kontaktní skupiny je žádoucí, protože je to jediná koordinační síla schopná se domluvit na krátkodobé i dlouhodobé pomoci Kyjevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 43 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...