Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno operaci proti Íránu. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac uvedl, že jde o preventivní útok. Americký prezident Donald Trump ve svém videu na sociální síti Truth Social sdělil, že cílem akce je ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje íránský režim.

USA se postarají o to, aby Teherán nezískal jadernou zbraň, uvedl Trump. Pentagon oznámil, že vojenská operace proti Íránu je pojmenována Epic Fury (Epická zuřivost).

„Vyzýváme všechny strany k maximální zdrženlivosti, ochraně civilistů a plnému dodržování mezinárodního práva,“ uvedli von der Leyenová a Costa ve svém prohlášení. Zdůraznili také důležitost zajištění jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní.

Připomněli rovněž sankce, které EU přijala vůči Íránu. „Evropská unie přijala rozsáhlé sankce v reakci na jednání vražedného íránského režimu a revolučních gard a důsledně podporuje diplomatické úsilí zaměřené na řešení jeho jaderného a balistického programu,“ uvedli představitelé EU. Sedmadvacetičlenný blok se nedávno dostal s Íránem do diplomatického sporu poté, co se rozhodl zařadit íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na neděli svolala mimořádnou videokonferenci ministrů zahraničí EU, aby události na Blízkém východě probrali. „Rozdíly nečinící útoky íránského režimu proti jeho sousedům s sebou nesou riziko, že region vtáhne do širší války, což odsuzujeme,“ vyjádřila obavy na X.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk k situaci uvedl, že stejně jako vždy zaplatí největší cenu civilní obyvatelstvo. „Bomby a rakety nejsou způsobem, jak řešit spory, ale vedou pouze ke smrti, zničení a lidskému utrpení," řekl podle agentury AFP a vyzval ke zdrženlivosti.

Podobná slova volil také šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, který řekl, že je hluboce znepokojen vývojem situace a bojí se o civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému příměří a deeskalaci napětí. Členské státy organizace podle něj musí dodržovat zásady mezinárodního práva a charty OSN. „Zdůrazňuji, že neexistuje žádná přijatelná alternativa k mírovému řešení mezinárodních sporů v plném souladu s mezinárodním právem, včetně Charty OSN. Charta tvoří základ pro udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ napsal.

Mluvčí Severoatlantické aliance Allison Hartová uvedla, že NATO sleduje vývoj v Íránu a v celém regionu.

Reakce evropských politiků

Německo bylo v sobotu ráno předem informováno o izraelských vojenských úderech na Írán, uvedl mluvčí vlády v Berlíně. Dodal, že kabinet je v úzkém kontaktu se svými evropskými partnery ohledně této situace. Německý šéf diplomacie Johann Wadephul byl prvním ministrem zahraničí, kterého v sobotu ráno Izrael o úderech informoval, napsala agentura Reuters.

Německý kancléř Friedrich Merz Írán vyzval, aby okamžitě přestal útočit na Izrael a partnery v regionu. Připomněl, že se Spojené státy týdny snažily najít diplomatické řešení, íránská strana však nepřistoupila na žádnou obsáhlou, spolehlivou a kontrolovatelnou dohodu o ukončení svého jaderného programu. „Nezavázala se ani k tomu omezit svůj program balistických raket, ani přestat s destabilizujícími aktivitami v regionu a mimo něj,“ dodal.

Rozpoutání války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má velmi vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost, eskalace je nebezpečná pro všechny, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie žádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN. Po ní tak učinily i Rusko a Čína. Rada má pět stálých členů, a to USA, Británii, Francii, Čínu a Rusko. Dalších deset členů se pravidelně střídá. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot následně informoval, že se Rada sešla ve 22:00 středoevropského času.

Britský premiér Keir Starmer řekl, že britské letouny jsou nyní na Blízkém východě součástí koordinované obranné operace. „Abychom ochránili naše lidi, zájmy a spojence,“ řekl v televizním projevu. Zdůraznil, jak je důležité zabránit další eskalaci a vrátit se k diplomatickému procesu. „Dodal, že by se Írán měl zdržet dalších úderů a zastavit násilí a útlak svého lidu. „Nesmíme jim dovolit vyvinout nukleární zbraně a to je prvořadá starost jak našich spojenců, tak Spojeného království i Spojených států,“ uvedl také.

Německo, Francie a Británie také ve společném prohlášení odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. „Francie, Německo a Spojené království opakovaně na íránský režim apelovaly, aby zastavil svůj jaderný program, omezil program balistických raket, přestal s destabilizujícími aktivitami v regionu a v našich zemích a ukončil odpudivé násilí a represe proti vlastnímu obyvatelstvu,“ uvedli v prohlášení zveřejněném mimo jiné německou vládou Merz, Macron a Starmer.

Trojice lídrů zdůraznila, že se jejich země na vojenských úderech nepodílely, jsou ale v kontaktu s mezinárodními partnery včetně Spojených států, Izraele a dalších zemí v regionu. Země se také v prohlášení přihlásily k regionální stabilitě a ochraně civilistů.

„Myslím, že lidé v Íránu potřebují pomoc, aby změnili současný režim, který chce otevřeně útočit na jiné země a způsobuje spoustu škod. Tento režim je u moci už mnoho let. Lidé nemají žádná práva, lidé mizí, jsou zabíjeni a popravováni po tisících. Podpořil bych operaci proti režimu, ne proti lidu. To je velký rozdíl,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

K operaci se vyjádřili i polský prezident Karol Nawrocki. „Jsem průběžně informován o dnešních útocích na cíle v Íránu. Prostřednictvím aliančních a koaličních komunikačních kanálů jsme byli informováni o vojenských akcích Izraele a USA,“ napsal na síti X polský prezident s tím, že jeho prioritou je bezpečnost Poláků na Blízkém východě.

O komunikaci se spojenci informoval také polský premiér Donald Tusk. „Obdržel jsem zprávy z ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí ohledně izraelského a amerického útoku na Írán,“ napsal na X. „V současné době jsou naši občané, včetně zaměstnanců polského velvyslanectví v Teheránu, v bezpečí, ale jsme připraveni na různé scénáře,“ dodal polský premiér.

„Izrael tento útok popisuje jako preventivní, ale to není v souladu s mezinárodním právem. Preventivní útoky vyžadují bezprostřední hrozbu,“ napsal norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Dodal, že je hluboce znepokojen útoky Izraele a Spojených států na Írán.

Podobně se vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez. „Odmítáme jednostrannou vojenskou akci USA a Izraele, která představuje eskalaci a přispívá k nejistějšímu a nepřátelštějšímu mezinárodnímu řádu. Odsuzujeme také činy íránského režimu a revolučních gard. Nemůžeme si dovolit další vleklou a ničivou válku na Blízkém východě,“ uvedl na síti X.

Turecko podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana udělá vše, aby útoky na Írán zastavilo. „Zrychlíme naše diplomatické úsilí, aby se všechny strany vrátily k jednání,“ uvedl podle Reuters. Zároveň ale odsoudil íránské odvetné útoky na arabské země jako neakceptovatelné.

Spojené státy a Izrael vrhají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, prohlásila ruská diplomacie. „Požadujeme okamžitý návrat na cestu politického a diplomatického urovnání,“ zdůraznila podle agentur Moskva a ujistila, že Rusko je připraveno pomoci při hledání mírových řešení založených na mezinárodním právu, vzájemném respektu a rovnováze zájmů.

Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představují nebezpečí pro Česko i Evropu. ČR proto stojí za spojenci, uvedl také český předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Podle Babiše je teď nejdůležitější zajistit bezpečí Čechů, kteří v Íránu zrovna jsou. Premiér odsoudil odvetný íránský útok na Katar, Kuvajt a další čtyři země. Jedná se prý o nepřijatelné narušení jejich suverenity.