Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Prezidenti hovořili i o pokračování podpory Ukrajiny, která již více než čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pavel zopakoval, že výsledek války bude zásadní pro evropskou bezpečnost, a proto je nutné Kyjev podporovat všemi možnými prostředky. Rinkévičs ocenil tuzemské zapojení do mise Severoatlantické aliance v Lotyšsku. Zmínil se také o české iniciativě zajišťující munici pro ukrajinskou armádu, která podle něj byla pro Kyjev důležitá v kritickém čase.

Pavel míní, že Lotyšsko může být pro Česko inspirací v tom, že v něm nikdo nepochybuje, odkud přichází hrozba a na co je potřeba se zaměřit. Pobaltské země nemají podle české hlavy státu tendenci izolovat se ve svých hranicích a předstírat, že se jich problémy okolo netýkají. Podle Pavla je to poměrně důležitý rozdíl proti tomu, jak se často vyjadřují někteří čeští politici. V Lotyšsku také na rozdíl od Česka neexistuje rozdíl mezi vládnoucími a opozičními stranami ve vnímání Ruska jako dlouhodobé a bezprostřední hrozby, podotkl prezident.

„Zároveň vnímají celkem jednoznačně a bez výjimek nutnost nadále podporovat Ukrajinu, protože moc dobře vědí, že pokud Ukrajina selže, tak oni tady budou mít problém jako první,“ uvedl. „Protože nepochybují o tom, že v takovém případě by se Rusko nezdrželo minimálně provokací, ne-li snahy ovládnout část nebo celé jejich teritorium,“ doplnil.

Pobaltské země podle českého prezidenta nechtějí zůstat stranou evropského dění, neboť si prý uvědomují, že by je mohl minout hlavní proud změn, které se v Evropě odehrávají. Čeští politici podle Pavla dávají najevo, že jim záleží především na starostech českých občanů. „Ale zároveň tím říkají, že se našich občanů problémy mimo naše hranice vlastně netýkají. To by byla velká chyba,“ dodal.

Nahrávám video

Na Česko má podle něj vliv nejen válka na Ukrajině, ale i konflikt na Blízkém východě. „Pokud nebudeme schopni na to zodpovědně reagovat v součinnosti s našimi spojenci, tak se opravdu můžeme dostat do izolace, která bude znamenat, že zůstaneme pozadu,“ dodal Pavel.

O vnímání bezpečnostních hrozeb, výdajích na obranu i vnímání role vlastní země v evropském kontextu chce prezident hovořit s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Boj s dezinformacemi

S lotyšskými politiky český prezident hovořil i například o boji s dezinformacemi a strategické komunikaci. „Což zrovna není populární téma v České republice, ale Lotyšsko to bere naprosto vážně už jenom proto, že na svém území tady v Rize hostí Centrum of Excellence pro strategickou komunikaci a nabídli nám, abychom se činnosti tohoto centra účastnili a sdíleli jejich poznatky,“ řekl. Dezinformace Pavel považuje za jedno z největších rizik současné doby, mohou podle něj významně destabilizovat demokratické společnosti.

Tématem jednání obou hlav států byla rovněž obchodní spolupráce. Příležitosti pro tuzemské firmy jsou podle Pavla především v oblasti bezpečnosti, obrany či dopravy. V obranném sektoru podle něj obě země mohou stavět na zkušenostech vojáků vlastních armád, ale i na poznatcích z války na Ukrajině. Zmínil mimo jiné možnou spolupráci v oblasti dronů a protidronové ochrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...