„Nekritizujte režim v zemi,“ vyzval vědce šéf Ruské akademie věd

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

„Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?“ pozastavil se Sergejev.

Prezident akademie sice oceňuje občanské stanovisko každého z vědců, nicméně podle TASS pokládá prý za nezbytné, aby toto stanovisko bylo vyjadřované na vhodném místě a formulacemi, které nebudou vůči úřadům urážlivé.

Putinovo Rusko má s vědou problém

Rusko současně zařadilo mezi „zahraniční agenty“ vědecko-popularizační magazín Troickij variant-Nauka, oznámil list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Kromě něj se na tento seznam na konci března dostaly nově i charitativní nadace KAF a ekologická organizace Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře).

Na černou listinu se časopis dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu, který od té doby působí na zahraničních serverech. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se tento magazín, který vychází tiskem i na internetu, věnuje otevřeně dopadům, které válka má na ruskou vědu, kritizuje například negativní důsledky na kosmickou agenturu Roskosmos.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. „Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na Facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma – neví se, jak se na to připravit,“ dodal zástupce šéfredaktora Michail Gelfand.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

Někteří vědci invazi odsoudili

V Rusku řada vědců přitom svou solidaritu s Ukrajinou projevuje, nejvíce je to vidět na výše popsaném otevřeném dopise, který podepsalo už přes pět tisíc ruských vědců a vědeckých novinářů. Označili v něm válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.

V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“.

Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand.

Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.

Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...